Spolupráce pravoslavných v Německu

Pravoslaví spojujeme především s Východem, ale k dynamice doby patří, že se pravoslaví s půl milionem trvale usazených věřících stalo významnou náboženskou menšinou v sousedním Německu. Jedná se ovšem o pravoslavné různé jurisdikce. Ti se dříve paradoxně setkávali pouze v ekumenických komisích vytvořených katolíky nebo evangelíky, až nyní došlo k vytvoření vlastního spojovacího grémia. Bezprostředními podněty byla příprava všepravoslavného sněmu a dotaz westfálské vlády, kdo je vlastně zodpovědný za výuku předmětu Pravoslavné náboženství. V komisi jsou zastoupeny církve byzantského obřadu a spolupracují i staroorientální církve. Pozoruhodné je společné členství Ruské pravoslavné církve, její exilové sestry a nezávislého západoevropského arcibiskupství, jejichž vztahy jsou problematické. Dále jsou členy rumunská, bulharská, srbská, řecká a antiošská církev, stranou zůstali autokefální Poláci a Ukrajinci. Protože tyto církve nemají dostatek teologů, patří k prvním výsledkům spolupráce dohoda o vzájemném společném zastoupení v různých komisích a také výuka náboženství má mít všepravoslavný charakter.

MDKI Bensheim 1/95, s.16

„Každá náboženská válka je válkou proti náboženství."

Ekumenický patriarcha Bartholomaios I. před Evropským parlamentem, 20. 4. 1994