Snadné cíle kritiky

Kritizovat kapitalismus je snadné. Kdo nemá oči zalepené ideologií, ví, jak snadno se pro soukromé zájmy bohatých všude bere chudým a ubírá veřejnému dobru; jak se pro pohodlí současné generace nenávratně ničí přírodní bohatství, jež budou postrádat generace příští; jak „neviditelná ruka trhu" často korumpuje a zastrašuje, ba i podněcuje zabíjení a války; jak nestabilita kapitalistického hospodářství vede k neustálé oscilaci mezi bláhovými nadějemi konjunktur a zoufalstvím krizí.

Je snadné kritizovat kapitalismus, a v dvousetletém proudu stížností, nářků a revolučních výzev, které ho chtěly odstranit či zreformovat, nechyběly nikdy ani hlasy teologů. Dá se říci, že zejména počínaje sedmdesátými léty se díky vlivu teologie osvobození (jež sama nezapírala silnou inspiraci Marxem) stala zásadní kritika kapitalismu pevnou součástí teologického hlavního proudu.

Snadné je kritizovat kapitalismus, avšak mnohem těžší je navrhnout a prosadit jiný systém výroby a distribuce pozemských statků, který by byl srovnatelně efektivní, otevřený a tvůrčí jako kapitalismus, a přitom by byl spravedlivější a ekologičtější. My starší si dobře vzpomínáme na jeden pokus o vytvoření lepší alternativy kapitalismu, a ten skončil stejně neslavně jako mnoho jiných podobných experimentů. Stále se všude objevuje mnoho zajímavých návrhů, dobrých nápadů, dílčích reforem - ale žádný ověřený, provozuschopný model celkové změny k lepšímu.

To ovšem odhaluje nejednu kritiku kapitalismu jako příliš lacinou; jako snadné moralizování, salonní revolucionářství, plánování vzdušných zámků. Někdy je to až směšné: nejeden vážně myšlený text vyznívá podobně, jako by někdo kritizoval Slunce za to, že ho jednou pálí a jindy ponechává ve tmě, a navrhoval jeho trvalé zavěšení nad obzorem v bezpečném úhlu, který nikomu nezpůsobí úpal ani nevyvolá nutnost rozsvěcovat pouliční lampy.

Erik Borgman v textu Kapitalistická ekonomie a Bůh lásky k bližnímu naznačuje, že touto lacinou kritikou oplývala i teologie. „Právě tak, jako nám bolesti neukážou, kde je jejich příčina nebo jak by se daly nejlépe odstranit, tak ani morální rozhořčení nijak nepřispívá k vysvětlení toho, co se skutečně děje, nebo jak by bylo možné navodit změnu." Na základě kázání arcibiskupa z Canterbury Rowana Williamse z krizového roku 2008 se zamýšlí nad některými základními pojmy a přístupy v této oblasti morální teologie. Například nad tím, jak je důležité si uvědomit, že peníze jsou vztah, nikoli mrtvé „objektivní" ztělesnění hodnoty, a co z toho plyne.

Zbytek velikonočního čísla Getseman je věnován středoevropským, především česko-slovenským problémům a aktivitám v katolické církvi. I v ní se žel nabízejí snadné, až příliš snadné cíle kritiky, a méně snadné je najít řešení... Otiskujeme reflexi pokusů o reformu (Karol Moravčík) a výzvu slovenského Teologického fóra; report Filipa Outraty o pozadí některých kroků Dominika Duky; a konečně portrét jubilujícího kontroverzního teologa Václava Wolfa z pera Martina Vaňáče.