Zprávy

Sionismus: náboženský nebo sekulární?

Curych Politický sionismus, který vedl před 65 k založení státu Izrael, silně souvisel i s náboženskými myšlenkami a „sliboval návrat Boha a Izraele do zaslíbené země,“ prohlašuje v časopise Tachles Joshua Sternbuch, lékař a člen Izraelské náboženské společnosti v Curychu. „Bez náboženství, bez oné touhy po Siónu, zachycené v tolika modlitbách, by byl tento stát nikdy nevznikl. Tyto modlitby znali i moderní sionisté z generace jeho zakladatelů.“ Avšak dnešní mladá židovská generace je většinou zaměřena zcela sekulárně, říká Sternbuch se značnou lítostí.

Naproti tomu Anne Lévyová, členka předsednictva nadace New Izrael Fund Schweiz, náboženský sionismus rozhodně odmítá, protože Theodor Herzl, zakladatel sionismu, si přál stát laicistický. „Jeho představa státu byla modernější než to, co dnes za sionismus prohlašují náboženští představitelé.“

Vatikánský monsignore zatčen, pašoval peníze

Řím (KAP) Vysoce postavený vatikánský kněz, monsignore Nunzio Scarano (61), byl zadržen italskou policií, když se se dvěma dalšími osobami snažil propašovat 20 milionů eur v hotovosti ze Švýcarska do Itálie. Scarano působil v římské kurii v ekonomické oblasti. Před měsícem byl z funkce uvolněn, když se Vatikán od italských úřadů dozvěděl o tom, že je podezřelý z uskutečňování nezákonných finančních transakcí. Zdá se, že v případu může jít o daňové úniky a korupci.

V souvislosti s případem se v médiích objevily spekulace, že zatčený je biskupem či arcibiskupem z Palerma, to se však nezakládá na pravdě – monsignore Scarano vůbec není biskupem.

Vatikánské úřady italské policii přislíbily plnou spolupráci na vyšetření celé záležitosti. Podobný přístup nebyl v minulosti samozřejmý, nynější ochota spolupracovat se vykládá jako součást snah nového papeže Františka o očistu a zprůhlednění vatikánského finančního systému.

Sám papež rovněž zahájil vlastní audit skandály a nejasnostmi opředené vatikánské banky. Výsledky od komise pověřené tímto úkolem chce mít na stole co nejrychleji. Předpokládá se, že v blízké budoucnosti banku čeká zásadní reforma nebo zrušení.

Lefebvristé jasně odmítli poslední koncil

Bern (vlastní zpráva) Biskupové Bratrstva svatého Pia X. (SSPX, tzv. lefebvristé) vydali prohlášení u příležitosti 25. výročí Vatikánem nepovolených biskupských konsekrací, jimiž zakladatel SSPX arcibiskup Marcel Lefebvre a biskup Antonio de Castro Mayer 30. června 1988 fakticky zahájili schizma s katolickou církví. V prohlášení se lefebvrističtí biskupové pouštějí do ostré kritiky druhého vatikánského koncilu a jeho rozhodnutí: „příčina závažných omylů, jež ničí Církev, nespočívá ve špatné interpretaci koncilních textů (…) ale vpravdě v těchto textech samotných,“ uvádí prohlášení. Pozorovatelé text považují za další projev rostoucího odcizení mezi lefebvristy a Římem, jež následuje etapu dialogu a jistého sblížení z doby počátku pontifikátu Benedikta XVI. Řím v dialogu s SSPX vždy trval na uznání všech koncilů včetně druhého vatikánského, takže nedvojsmyslné odmítnutí tohoto koncilu lefebvristy může znamenat definitivní konec dialogu.

Papež hovořil se zástupci pravoslaví

Vatikán (KAP) U příležitosti římské patronátní slavnosti sv. Petra a Pavla navštívila Řím delegace konstantinopolského ekumenického patriarchátu, kterou v zastoupení patriarchy Bartoloměje vedl pergamonský metropolita Ioannis Zizioulas. Papež ve své první velké promluvě k zástupcům pravoslaví vyzval k úsilí o jednotu. Této snaze se křesťané podle něho nesmějí vyhýbat. Nejde přitom o kompromis s minimalistickými teologickými cíli, nýbrž o „prohloubení jediné pravdy, kterou Kristus daroval své církvi“.

František zhodnotil vzájemné návštěvy katolíků a pravoslavných u příležitosti jejich patronátních slavností jako pozitivní projev „hlubšího spojení ve víře, naději a lásce“. Návštěvy si obě církve vyměňují pravidelně od roku 1979; vždy 29. června navštíví pravo-slavná delegace Řím, zatímco 30. listopadu cestují zástupci Vatikánu, většinou předseda Rady pro jednotu křesťanů, do Istanbulu. Kromě toho se ve smíšené mezinárodní komisi vede také teologický dialog. Nyní se tato komise zabývá obtížným tématem vztahu mezi papežským primátem a synodální strukturou vedením církve.

Papež pravoslavné hosty také vyzval, aby se za něj modlili.

Rusko: přísněji proti rouhačům

Vídeň (KAP) V Rusku vstoupil 1. července v platnost zostřený zákon proti blasfémii. Vysoké pokuty nebo až rok vězení mohou být trestem za „veřejné projevy“, jež vykazují „nepochybnou neúctu ke společnosti“ a jsou páchány s cílem „zranit náboženské city věřících“. Pokud se takový čin odehraje na kultovním místě, může být potrestán až třemi lety vězení.

Vysoce postavený představitel ruské pravo-slavné církve metropolita Hilarion novinářům sdělil, že jeho církev nemá proti zákonu žádné námitky. Argumentoval tím, že události nedávné minulosti, zejména protestní vystoupení punkové skupiny Pussy Riot v moskevské Katedrále Krista Spasitele, si takový zákon vyžádaly.

Setkání náboženských socialistů v Rakousku

Bregenz (KAP) V rakouském Bregenzi u Bodamského jezera se konalo první setkání náboženských socialistů z německy mluvících zemí. Jeho mottem bylo „Být věrohodně křesťanští a socialističtí v kapitalistickém světě“. V rezoluci účastníci uvedli, že křesťané, kteří na základě své víry dospěli k socialistické orientaci, disponují „bohatým praktickým, politickým a teologickým dědictvím“ a „vědomě a kriticky“ se angažují v odborech, mírovém hnutí a zejména v sociálnědemokratických organizacích. Pozitivní kroky a změny v zájmu pracujících a chudých nejsou podle účastníků možné bez jasného rozchodu s neoliberální politikou.

Zvláštní výzvu pro náboženské socialisty dnes představují fundamentalistické náboženské směry a zejména stále militantněji vystupující „sekulární extremismus“, řekl Nizozemec Johan van Workum, zástupce světové zastřešující organizace Mezinárodní liga náboženských socialistů (International League of Religious Socialists, ILRS). Skutečné dělicí linie dnes podle něj neprobíhají mezi náboženstvími, ale mezi zpátečnickými a na budoucnost orientovanými silami v rámci jednotlivých společenství, jakož i mezi podporovateli a odpůrci veřejného vystupování náboženství.

Diskuse a přednášky vybízely především k věrohodné sociální angažovanosti. Závěrečný dokument vybízí k znovunastolení a posílení družstevního a veřejného vlastnictví a k hledání nových forem přerozdělování. Finanční sektor podle tohoto dokumentu potřebuje přísnější regulaci a demokratickou kontrolu. Důraz se klade také na zvláštní podporu utečenců, bezdomovců a sociálně oslabených.

Význam náboženství klesá

Berlín (KAP) V řadě zemí podle nové studie německých sociologů, sponzorované Bertelsmannovou nadací, mezigeneračně klesá význam náboženství. Nejzřetelnější pokles ze 12 zkoumaných států je ve Španělsku a Jižní Korei. Nejvíce věřících lidí je podle těchto dat žije v Turecku, Brazílii, Indii a USA, nejméně ve Švédsku (28 %) a Izraeli (31 %).

Věřící jednotlivých náboženství se liší intenzitou religiozity. Nejsilnější vazbu na své náboženství vykazují muslimové (97 % a více), následují evangelikálové (92 %), židé (90 %), katolíci (87 %) a pravoslavní (85 %). Relativně nejslabší je religiozita protestantů (75 %). Ve všech zemích se projevuje souhlas s demokracií a oddělením politiky a náboženství. Demokracii schvaluje většina členů každého vyznání, např. 81 % muslimů, 88 % křesťanů, 84 % lidí bez vyznání, 84 % židů.