Sede vacante 2025

Podle církevního práva katolické církve je papež (biskup římské církve) hlavou sboru biskupů, zástupcem Krista¹ a pastýřem celé církve zde na zemi a má nejvyšší, plnou, bezprostřední a obecnou řádnou moc v církvi, kterou může svobodně vykonávat (Kodex kanonického práva, dále jen CIC, kán. 331). Po dobu uprázdnění papežského stolce (sede vacante) je správa církve svěřena sboru kardinálů, ale jen pro vyřizování běžných záležitostí nebo neodkladných otázek (apoštolská konstituce o uprázdnění Apoštolského stolce a o volbě papeže Universi Dominici Gregis, UDG, čl. 2). Při uvolnění úřadu papeže (úmrtím nebo rezignací) nebo při znemožnění výkonu jeho úřadu platí pravidlo, že se nezavede nic nového v řízení církve (nihil innovetur, CIC, kán. 335). Všichni vedoucí institucí římské kurie a jejich členové pozbývají své funkce. Sekretáři těchto institucí vyřizují pouze běžné administrativní záležitosti. Výjimkou jsou velký penitenciář a almužník, kteří pokračují ve své činnosti (apoštolská konstituce o římské kurii a její službě církvi ve světě Praedicate evangelium, PE, čl. 18). Důležitou roli v době uprázdněného papežského stolce hraje kardinál komorník/komoří/kamerlengo (camerlengo), především jako správce majetku papežského stolce (PE, čl. 235–237 a UDG, čl. 17). Sbor kardinálů se stará o organizaci pohřbu zemřelého papeže a především o přípravu volby nového papeže. Zasedají dva druhy kongregací kardinálů: generální kongregace, která se skládá ze všech kardinálů a mimořádná kongregace, která se skládá z kardinála komořího a ze tří kardinálů, které vylosovali kardinálové volitelé (po jednom z každého stupně kardinálů, tj. biskupů, kněží a jáhnů) vždy pouze na tři dni, poté se losování opakuje (UDG, čl. 7).

Po úmrtím papeže Františka dne 21. dubna 2025 se konala první generální kongregace kardinálů hned druhý den dopoledne, tj. 22. dubna, sešlo se na ní zhruba 60 kardinálů.² Složili přísahu, že budou věrně dodržovat normy apoštolské konstituce Universi Dominici Gregis. Americký kardinál narozený v Irsku, Joseph Kevin Farrell, který od roku 2019 zastává funkci kardinála komořího, přítomným přečetl závěť papeže Františka. Byl stanoven termín přenesení těla zemřelého papeže (23. dubna) a papežova pohřbu na sobotu 26. dubna. Zároveň byli vylosování tři kardinálové, kteří budou asistovat kardinálu komořímu při správě běžných záležitostí. Vylosováni byli kardinál-biskup Pietro Parolin, kardinál-kněz Stanisław Ryłko a kardinál-jáhen Fabio Baggio. Druhá generální kongregace, která se konala 23. dubna odpoledne za účasti 103 kardinálů, schválila program tzv. Novendiale, tj. devět dní smutku a slavení zádušních mší, z nichž první bude pohřební bohoslužba dne 26. dubna a poslední bohoslužba v neděli 4. května.

Třetí generální kongregace ve čtvrtek 24. dubna dopoledne se za přítomnosti 113 kardinálů, z nichž počet volitelů (tj. kardinálů, kteří v den úmrtí papeže nedosáhli věku 80 let) byl stále ještě nízký, opět věnovala některým organizačním věcem (přísaha kardinálů, kteří ještě tak neučinili; četba části apoštolské konstituce Universi Dominici Gregis). Byli určeni dva duchovní, kteří pronesou před kardinály meditace o problémech, kterým církev v dané době čelí, a o potřebě pečlivého rozlišování při volbě nového papeže (UDG, čl. 13 d): první pronese začátkem následujícího týdne Donato Ogliari, opat sv. Pavla za hradbami; druhou na začátku konkláve kardinál Raniero Cantalamessa. Zároveň byla zahájena tradiční diskuse o církvi a bylo vyslechnuto 34 příspěvků. Příspěvky tiskové středisko nekomentuje, občas své příspěvky některý z kardinálů zveřejní. Diskuse pokračovala pronesením dalších 33 příspěvků i na čtvrté generální kongregaci v pátek 25. dubna dopoledne za účasti 149 kardinálů. Kardinálové byli magistrem papežských bohoslužeb, italským titulárním arcibiskupem Diego Giovanni Ravellim, informováni o pohřebním obřadu, který se bude konat podle nových pravidel z listopadu 2024, kdy došlo na výslovné přání papeže Františka k určitým úpravám směrem ke zjednodušení ceremoniálu, aby se jednalo více o pohřeb pastýře, nikoliv panovníka. Podle přání papeže Františka nebude pohřben v kryptě baziliky sv. Petra, které se stalo tradičním místem posledního odpočinku papežů, ale v bazilice Santa Maria Maggiore.

Pátá generální kongregace zasedala v pondělí 28. dubna a účastnilo se jí více než 180 kardinálů, z nichž bylo více než 100 volitelů. Důležitým rozhodnutím bylo stanovení začátku konkláve na středu 7. května, tedy šestnáctý den po uprázdnění papežského stolce.³ Přibližně 20 pronesených příspěvků se věnovalo církvi, jejímu vztahu ke světu, výzvám, které před ní stojí, kvalitám nového papeže, evangelizaci, vztahům k jiným vyznáním a otázce zneužívání. Byli vylosováni další tři kardinálové na pomoc kardinálu komořímu: kardinál-biskup Luis Antonio Tagle, kardinál-kněz Reinhard Marx a kardinál-jáhen Dominique Mamberti. Šestou generální kongregace, které se v úterý 29. dubna zúčastnilo 183 kardinálů (124 volitelů), zahájila meditace Donata Ogliariho a pokračovala upřesněním harmonogramu konkláve a zhruba 20 příspěvky o církvi a výzvách, kterým čelí z pohledu různých kontinentů. Také bylo oznámeno, že dva kardinálové volitelé se ze zdravotních důvodů konkláve nezúčastní.⁴ Ve stejný den vyšla tisková zpráva, která přinesla prohlášení 76letého italského kardinála Giovanni Angela Becciu, že se „pro dobro církve“ nezúčastní konkláve, i když je přesvědčen o své nevině.⁵

Prohlášení kardinálského sboru z 30. dubna uvedlo, že všichni kardinálové-volitelé přítomní v konkláve mají právo volit nového papeže. Dosud totiž platilo nařízení apoštolské konstituce Universi Dominici Gregis, převzaté z konstituce papeže Pavla VI. Romano Pontifici Eligendo z roku 1975, které stanovilo maximální počet kardinálů-volitelů na 120 (čl. 33). Tento limit byl v minulosti při jmenování nových kardinálů překročen několikrát (papežem Janem Pavlem II. čtyřikrát: v konzistořích v letech 1988, 1998, 2001 a 2003; Benediktem XVI. dvakrát: 2010 a 2012), ale při konkláve v letech 2005 a 2013 bylo shodně 117 kardinálů-volitelů, z nichž se dva omluvili, takže limit 120 byl dodržen. Během pontifikátu papeže Františka byl limit 120 kardinálů-volitelů překročen ve všech deseti konzistořích. Prohlášení se odvolalo na ustanovení apoštolské konstituce, že kardinál, který byl jmenován a zveřejněn během konzistoře, má tímto právo volit papeže (UDG, čl. 36). Konkláve v roce 2025 se tedy tedy bude účastnit rekordní počet 133 kardinálů.

Další generální kongregace se konaly v následujících dnech, kromě 1. května a neděle 4. května: Sedmá ve středu 30. dubna (za účasti 181 kardinálů, z toho 124 volitelů), osmá v pátek 2. května (více než 180 kardinálů, více než 120 volitelů), devátá v sobotu 3. května (177, 127) , desátá v pondělí 5. května dopoledne (179, 132), jedenáctá odpoledne (170, 132) a dvanáctá v úterý 6. května dopoledne (173, 130). Počet zúčastněných kardinálů se mírně proměňoval, tiskové středisko Vatikánu 5. května oznámilo, že vše 133 volitelů už dorazilo do Říma.

V souvislosti s poslední generální kongregací 6. května vydali kardinálové prohlášení, ve kterém s lítostí konstatovali, že nedošlo k žádnému pokroku v mírových jednáních ohledně Ukrajiny, Blízkého Východu a mnoha dalších částí světa. Zároveň vyzvali všechny zúčastněné strany, aby co nejdříve dosáhly trvalého příměří a vyjednaly mír. Tímto prohlášením dali kardinálové najevo, jaké téma bude nepochybně provázet nově zvoleného papeže. Na posledním zasedání také zaznělo, že v době války, násilí a hluboké polarizace je zapotřebí papeže milosrdenství, synodality a naděje.