Fíkovník maloasijský (Ficus carica L.)
Fíkovník maloasijský
(Ficus carica L.)
Fíkovník maloasijský či smokvoň (Ficus carica L.) patří k rozsáhlému
rodu Ficus rozšířenému v subtropických a tropických oblastech. Již
odedávna se v Malé Asii fíkovník pěstoval jako ovocná dřevina pro své
sladké plody. Není proto divu, že se o fíkovníku zmiňuje na mnoha
místech Bible.
Adam a Eva se přikryli fíkovými listy poté, co zhřešili a poznali, že
jsou nazí. Fíkový strom spolu s vinnou révou jsou v Bibli symboly pro
hojnost, plnost, boží požehnání. „Ale seděti bude každý pod vinným
kmenem svým, a pod fíkovím svým, a nebude žádného, kdo by přestrašil..."
(Mi 4,4) Takto je na několika místech vyjádřeno zaslíbení do budoucna,
příslib pokoje. U Zachariáše je toto úsloví spojeno s příslibem, že se
to stane v oněch dnech, kdy přijde Výhonek - Mesiáš. Pokud je fíkovník
uschlý, vykácený či jinak znehodnocený, je to vyjádření pro zkázu
Izraele, který se obrátil od Hospodina.
V evangeliích se fíkovník dostává také do Ježíšových podobenství. Mně
se nejzajímavější a také nejkomplikovanější zdá vyprávění o prokletém
fíkovníku v podání podle Marka (Mk11, 12-14 a Mk 11, 20-25).
Příběh se odehrává v posledních Ježíšových dnech při jeho cestě do
Jeruzaléma. Ježíš má hlad. Přistupuje k fíkovníku podívat se, zda na něm
rostou fíky. Nic nenalézá, a tak fíkovník prokleje. Druhý den jde
stejnou cestou zpět a fíkovník je uschlý. Pří prvním přečtení tohoto
příběhu mne napadají tyto otázky. Proč Ježíš proklel fíkovník, když
věděl, že ještě není čas fíků (tak výslovně píše Marek), a tudíž tam
žádné fíky nemohly být? Nebo snad mohly?
Přibližme si nyní biologickou stránku fíkovníku. Fíkovník je opadavý
keř nebo strom dosahující výšky až 15 m. Je rostlinou dvoudomou (plané
jsou jednodomé). Na samičích rostlinách se tvoří tzv. sykónia, útvary,
které obsahují samičí květy. Po opylení se z nich vyvinou jedlé fíky. Na
samčích rostlinách se vyskytují dva typy květů - prašníkové a hálkové. V
hálkových typech květů (také umístěných v sykóniích) prodělává vývoj
hmyz nesoucí jméno žlabatka fíková. Pokud je žlabatek v sykóniu více,
celé sykónium zbytní a vyvine se z něho suchý, nejedlý plod nazývaný
kaprifík. Žlabatka je velice důležitá pro tvorbu pravých fíků. Přenáší
totiž pyl z prašníkových květů samčích rostlin na rostliny samičí. V
průběhu roku má tři pokolení. Během celého roku dochází třikrát k násadě
sykónií - k zimní, jarní a letní. Ze zimní násady sikónií se vytvoří
pouze kaprifíky z hálkových květů. Tyto ke konzumaci nevhodné fíky
dozrávají v dubnu až květnu. Pravé fíky pro sklizeň se tvoří v malé míře
z jarních sykónií, ale hlavní sklizeň poskytují letní sykónia.
Některé odrůdy fíkovníků (adriatická skupina) jsou schopny tvorby
jedlých plodů i bez opylení (tzv. partenokarpická tvorba plodů). Ale
pokud mají za pomocnici žlabatku, jejich plody jsou mnohem kvalitnější a
chutnější. Volně v přírodě se vyskytují další druhy fíkovníků, které
mají jedlé plody. Pro nižší kvalitu plodů se záměrně nepěstují.
Vrátíme-li se k Ježíšovu příběhu a vezmeme-li v úvahu velikonoční
dobu, nemohl Ježíš skutečně najít na fíkovníku žádné zralé plody. Mohly
tam být pouze jejich zárodky. Proč tedy Ježíš fíkovník proklel a
fíkovník uschl?
Pokud se podíváme zpět do Bible, uvidíme, že příběh je přerušen
epizodou rozlíceného Ježíše, který vyhání překupníky z Božího chrámu.
Jak je vidno, s Izraelem, ale hlavně s jeho čelními představiteli to
není v pořádku. Ve SZ byl uschlý fíkový strom symbolem pro zkázu
Izraele, pokud se neobrátí zpět k Hospodinu. Učedníci písmo určitě znají
a tak jim má zapálit, že to není jen tak, ten uschlý fíkovník. „Boží
ruka dopadla na Izrael, uschlo všechno polní stromoví, fíkový strom
uvadl," píše Ozeáš. (Oz 9,10)
Petr, který kráčí s Ježíšem, na uschlý fíkovník ukazuje. Ježíš jakoby
Petrova slova přeslechl a mluví o síle víry v Boha a o modlitbě. Nechává
toto živé podobenství jakoby nevysvětlené. Jeto podobenství víry?
Nechám to na čtenáři, nechť si sám odpoví. Jen mu doporučím, ať si také
přečte v Lukášovi 13, 6-9 podobenství o neplodném fíkovníku. Je tu cítit
naděje. Také pro Izrael.
Pavla Friedrichová Sirůčková
Poslední komentáře