Leuenberské společenství

Leuenberské společenství (LS), anglicky The Community of Protestant Churches in Europe (CPCE, Společenství reformačních církví v Evropě), se formálně zrodilo přijetím dohody (konkordie) dne 16. března 1973 v Leuenbergu u Basileje. Tento akt ukončil dlouhá léta přípravných rozhovorů, které začaly po druhé světové válce, a snah o optimální vyjádření toho, co spojuje církve, vzešlé z evropské reformace 16. století. Církve, které se k této konkordii připojily, vyhlásily tímto aktem plné vzájemné společenství. Plné společenství znamená uznání práva na samostatnou existenci po stránce instituční, bez jakékoli podřízenosti jedné církve církvi druhé, a zároveň také tzv. společenství kazatelny a stolu Páně. Vyhlášením konkordie byl sice ukončen dlouhý proces přípravy, ale zároveň nastartován proces delší a trvalejší: proces prohlubování vyhlášeného společenství službou a svědectvím.¹ 31. 10. 2003 změnilo Leuenberské společenství své oficiální jméno na Společenství  protestantských církví v Evropě (angl. zkratka CPCE). Třetí synod církví Leuenberského společenství v ČR usnesl ponechat v češtině stávající název Církve leuenberského společenství v ČR.

Signatářů Leuenberské konkordieje v současné době 104 – převážně z Evropy. Ke konkordii přistoupilo i pět církví Jižní Ameriky, které vznikly z imigrantských církví (kompletní seznam členů naleznete na webových stránkách CPCE). Do konkordie patří církve luterské, reformované (kalvinistické), spojené, husitské, valdenské a metodistické.

Adresa a webové stránky

Community of Protestant Churchesin Europe – Leuenberg Church Fellowship
Jebensstraße 3, D-10623 Berlin, Germany
Tel: +49 30 31001 317, fax: +49 30 31001 200
E-mail: office@leuenberg.net, WWW:http://www.leuenberg.net

Vztah k ERC v ČR a organizace LS VČR

Jako již v předešlém díle, i dnes si představujeme ekumenickou organizaci, která je konfesním svazem, a proto členy této organizace jsou pouze církve. Členskými církvemi ERC a zároveň Leunberského společenství jsou tyto naše církve – Církev bratrská (CB), Českobratrská církev evangelická (ČCE), Církev československá husitská (CČSH), Evangelická církevmetodistická (ECM), Jednota bratrská (JB) a Slezská církev evangelická a.v. (SCEAV). Tyto církve tvoří regionální Leuenberské společenství, které existuje v České republice od r. 2000. Bratrská jednota baptistů ČR je jeho pozorovatelem. Církve Leuenberského společenství v České republice se dohodly, že svému společenství dají výraz konáním společného synodu.² Česká republika je v konání synodu unikátní v Evropě. Do této chvíle proběhly tři společné synody (1. Praha, ČCE, 2000; 2. Brno, CČSH, 2002; 3. Plzeň, ECM, 2004). Témata jsou – na rozdíl od Ekumenické rady v ČR – výhradně teologická. V rámci společenství pracují různé pracovní skupiny: pro výklad a autoritu Písma, pro ordinaci, dále pro vztah k islámu, pro homosexualitu a pro misijní podobu církve v současné sekulární společnosti. Prvořadým úkolem Leuenberského společenství je hledání shod ve výkladu Písma svatého, možností sdílení formulářů, zejména liturgických, sdílení služebníků a služeb církve dovnitř i navenek (misie).

Zaměření činnosti

Nejdůležitějšími oblastmi, ve kterých se CPCE angažuje, jsou tyto:

- rozhovory s jinými konfesními rodinami (např. s Anglikánskou církví, s Evropskou Baptistickou Federací a s pravoslavnými církvemi);

- doktrinální rozhovory, které vedou k vyjasňování teologických otázek mezi signatáři (např. studie Církev Ježíše Krista byla přijata na Valném shromáždění LS v roce 1994 ve Vídni, studie Církev a Izrael na Valném shromáždění 2001 v Belfastu aj.;

- přeshraniční konzultace na aktuální témata (např. konzultace na téma Výuka teologie v Berlíně roku 2003)

- každoroční Týdny Bible pro laiky členských církví LS, které se uskutečňují na pozvání Spojené evangelické církve v Berlíně;

- CPCE reprezentuje společné postoje reformovaných církví v Evropě v evropských institucích.

Organizační struktura

Organizační struktura CPCE je ponechána úmyslně velmi volná, aby byla zachována flexibilita.Valné shromáždění (VS), které je nejvyšším orgánem, se koná jednou za šest let (to nejbližší se bude konat v Budapešti v září 2006). VS nastiňuje oblasti další spolupráce, rozhoduje o nových tématech teologických debat a volí třináctičlenný Výkonný výbor. Doposud se konala tato VS: 1. Sigtuna (Švédsko) 1976; 2. Driebergen (Holandsko) 1981; 3. Štrasburk (Francie) 1987; 4. Vídeň (Rakousko)1994; 5. Belfast (Severní Irsko) 2001.

Výkonný výbor, který je veden Prezidiem (tříčlenné), je odpovědný za práci organizace mezi jednotlivými VS. Agendu LS vyřizuje sekretariát, který se ze své práce zodpovídá Výkonnému výboru a v současné době sídlí v Berlíně.

Vztah k dalším ekumenickým organizacím

Jelikož je Leuenberské společenství jen jednou částečkou v širokém spektru ekumenickýchorganizací a je si vědomo svých limitů, spolupracuje s dalšími, nejen evropskými, ekumenickými společenstvími. Většina členských církví LS je členkami jiných ekumenických svazů, jako např. Konference evropských církví, Světové rady církví, Světového luterského svazu, Světového reformovaného svazu (všechny tyto organizace jsme si již v našem seriálu představili). LS vede rozhovory s Anglikánskou církví a Evropskou baptistickou federací.