Srbská
pravoslavná církev je často napadána za podporu srbského nacionalizmu. Opat
Sáva Janjič je rovněž jejím členem a přece je v jejím středu jedinečnou
osobností. Jeho tisková prohlášení ve prospěch uznání práv Albánců v Kosovu
vždy zapůsobí jako malá bomba.
Klášter Visoki Decani je v Srbsku uznáván jako jedno z jeho
nejproslulejších náboženských center. V dnešní době představuje tento klášter
osamocený ostrůvek míru v oblasti zmítané válkou a nepokoji. V městě Decani,
které jeho obyvatelé opustili, se nyní lze setkat pouze se srbskými policisty.
Sáva Janjič se narodil před čtyřiceti lety v Dubrovníku, ale
své mládí prožil v malém sousedním městě Trebinje v Hercegovině. V Bělehradě
vystudoval na univerzitě anglickou literaturu. Ve Visoki Decani, stejně jako ve
všech kosovských klášterech, žije mnoho velmi mladých mnichů. Otec Sáva je
představeným tohoto společenství a v hierarchii zaujímá poslední předstupeň před
biskupským svěcením.
Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) napadla srbský klášter
pouze jednou v červenci 98 a
na několik dní si jako rukojmí vzala několik mnichů. „Vedli jsme s UCK jednání
a já jsem se osobně setkal s jejich mluvčím Ademem Demac¸im, který se jménem
Osvobozenecké armády osobně zasadil o to, aby chránil naše kláštery",
vysvětluje P. Sava. „V Decani jsme nikdy nezakusili ani nejmenší ohrožení."
Když boje zasáhly oblast Decani, vyhledalo úkryt v klášteře
množství civilistů, a to jak Srbů, tak i albánských rodin, neboť podle otce Sávy
„povinnost křesťanského pohostinství nezná etnické hranice".
Podle otce Sávy „současný srbský nacionalizmus využívá a
manipuluje s náboženským cítěním obyvatel". „Kosovo je pro Srby svatou zemí,
neboť se na jejím teritoriu odehrálo vše podstatné, co se událo v naší
středověké historii. Je však třeba připustit oprávněnost názoru, že pokud je
pro nás Srby Kosovo svatou zemí, je rovněž svatou zemí i pro Albánce, protože v
Kosovu se zrodilo albánské národní vědomí, když byla v r. 1878 založena
Prizrenská liga, neboť tehdy ještě albánský stát neexistoval."
Otec Sáva neopomíjí historická a politická témata, když
hovoří o důležitých teologických otázkách: „Pravoslaví musí rozlišovat to, co
se týká roviny duchovní a co se dotýká roviny časné. To musí mít na zřeteli,
když hledá svou duchovní tvářnost a usiluje o to, jak se vymanit z moci sil,
které ji chtějí ovládnout, jako je antidemokratický a zločinný režim Slobodana Miloševiče."
„Volbu většiny obyvatelstva je třeba respektovat pod
podmínkou, že budou respektována práva srbské menšiny a zejména Srbské
pravoslavné církve."
(Ésperance des pauvres 12/98, str.19-20, přeložil Pavel
Kouba).
Poslední komentáře