Sensus fidelium: hlas církve zdola

Vybrané pasáže z Prohlášení Synodu božího lidu, konaného v Římě 4. – 8. října 2001 (tzv. Stínový synod – paralelní akce římskokatolických iniciativ „zdola“, svolaná jako protipól oficiálního synodu katolických biskupů).

A. Role církve v kontextu širší lidské komunity

1. O válce: Církevní vůdcové, zvláště dnes, musí požadovat od světových politických představitelů, aby odvolali odvetnou válku protiterorismu. Ať hledají nenásilné cesty k dosažení spravedlnosti. Musejíhlásat páté přikázání Nezabiješ!, odmítat militarismus a válku jako nástroje státní i mezinárodní politiky.

4. O ekumenickém dialogu: Církevní vůdcové musejí odvolat deklaraci Dominus Iesus. Musíme se pokorně angažovat ve vážném dialogu mezi náboženstvími, opustit vše, co by mohlo vyvolávat dojem katolické nadřazenostia uvítat ekumenické interkomunio.

5. O chudobě: Církevní vůdcové se musejí soustředit na skandální propast mezi bohatými a chudými našeho světa, veřejně odsoudit utlačovatelskou globalizaci a neoliberální ekonomické modely, bránit práva pracujících, zrušení dluhů chudých národů a vybudování spravedlivého a demokratického globálního ekonomického řádu.

7. O sexualitě: Církevní vůdcové by měli respektovat svědomí a morální úsudek těch, kdo činí rozhodnutí o sexualitě a rozmnožování. Církevní vůdcové by měli přehodnotit církevní nauku o těchto otázkách v kontextu sensus fidelium („smyslu věřících pro víru“, pozn. překl.).

B. Církevní struktura

12. O rozhodování: Podporujeme církev založenou na „kolegialitěvšech věřících“. Rozhodování, vůdcovství a odpovědnost musí být moudře rozděleny tak, aby se podporovala účast všech. Měly by to uvést do praxe místní synody nebo koncily.

13. O volbě představených: Boží lid by měl volit své biskupy a jiné vůdce. Zvolení by měli svůj úřad vykonávat po určenou dobu a měli by skládat účty místní obci věřících. Procedura volby by měla být přizpůsobena místnímu kulturnímu kontextu podle rozhodnutí místních církevních komunit.

18. O moci v církvi: Papežství by se mělo zakládat a morální autoritě, nikoli na jurisdikční pravomoci. Permanentní konciliární proces je důležitý v každé církvi, na jejíž činnosti se účastní široký okruh lidí.

21. O ženách: Protože Boha můžeme správně zobrazit jako muže i jako ženu, měli by církev smět řídit stejnou měrou ženy jako muži. Ženy jsou mužům rovné jak v přirozenosti, tak v milosti. Popírat rovnost je formou násilí a omezováním božího obrazu.

Z angličtiny přeložil JaS