Jste zde

Zprávy

Exhumace diktátora Franca

Madrid (KAP/KNA) Po mnohaletých rozhořčených debatách byly v Údolí padlých exhumovány ostatky španělského diktátora Francisca Franca (1892-1975) a předány jeho rodině k pohřbení v rodinné hrobce na madridském hřbitově El Pardo-Mingorrubio. Událost z nařízení vlády proběhla s vyloučením veřejnosti jen za přítomnosti rodinného okruhu a bez vojenských poct. Přesto poblíž pro veřejnost uzavřeného hřbitova El Pardo-Mingorrubio protestovalo několik stovek Francových přívrženců.

Vztah k frankistickému režimu dodnes hluboce štěpí španělskou společnost. Podle průzkumu zadaného deníkem El Mundo bylo 43 procent Španělů pro exhumaci a 35 procent proti.

Odstranění diktátorových pozůstatků z Údolí padlých nařídil socialistický premiér Pedro Sanchez a přes překážky odpůrců tohoto kroku se nakonec prosadilo u Nejvyššího soudu. Sanchez tím chtěl dosáhnout, aby se Údolí padlých změnilo z poutního místa fašistů v místo národního smíření. Velkolepé pamětní místo od roku 1959 obsahuje také pozůstatky tisíců padlých ve španělské občanské válce. Jako „gesto národního smíření“ sem Franco nechal přenést i ostatky svých tehdejších protivníků z řad republikánů. Smíření se však doposud nezdařilo i proto, že „Franco od začátku koncipoval baziliku jako součást vlastního kultu osobnosti, a tím z ní udělal poutní místo všech fašistů,“ říká Emilio Silva, předseda Sdružení Francových obětí.

Tání mezi Konstantinopolí a Moskvou

Washington (KAP) V napjatých vztazích mezi moskevským a konstantinopolským pravoslavným patriarchátem došlo k pokroku, když se v USA sešli řeckopravoslavný arcibiskup Elpidophoros, blízký spolupracovník patriarchy Bartoloměje I., a ruský metropolita Hilarion, který má na starosti zahraniční vztahy svého patriarchátu. Přitom si vedle názorů na „současnou krizi mezipravo-slavných vztahů“ vyměnili také dary. Schůzka se uskutečnila na pozvání antiošskopravoslavného metropolity Josefa v jeho sídle v Englewoodu ve státě New Jersey. Iniciativa vyšla od právníka a bývalého kancléře antiošské metropolie v Americe Charlese Ajalata.

Současná krize mezi Moskvou a Konstantinopolí vznikla tím, že konstantinopolský ekumenický patriarcha Bartoloměj I. uznal samostatnost ukrajinské národní pravoslavné církve, a tím její nezávislost na Moskvě. Tento krok odmítá moskevský patriarchát uznat a označuje ho za nekanonický a schizmatický.

Ekumenický dialog o církvi pokračuje

Ženeva–Vatikán (KAP) Katolická církev poslala Světové radě církví (SRC) do Ženevy oficiální odpověď na konvergenční dokument Církev: Na cestě ke společné vizi. Tento dokument byl po dvacetileté přípravě představen roku 2013 na plenárním zasedání SRC v korejském Pusanu. Přitom byly církve požádány, aby vypracovaly odpovědi na čtyři otázky v tomto dokumentu obsažené. Stejně jako již předtím v případě konvergenčního dokumentu o křtu, eucharistii a úřadu v církvi chce komise SRC pro víru a ústavu církve (Faith and Order) takto zjistit, jakým směrem by se měla hledat shoda mezi konfesemi s různým chápáním církve.

Katolická odpověď potvrzuje, že dokument z Pusanu „dobře shrnuje rostoucí shodu ohledně pochopení církve“. Zároveň uvádí různé aspekty povahy a podstaty církve, které je potřeba dále objasnit. Totéž platí pro vizi jednoty. Katolické stanovisko bylo vypracováno Kongregací pro nauku víry po konzultacích s biskupskými konferencemi a jednotlivými teology.

Susan Durberová, koordinátorka komise Faith and Order, řekla, že ji povzbudilo „číst odpověď, která potvrzuje, jak daleko jsme došli ve společném pochopení.“ Navíc podle ní římská odpověď dává důležité impulsy, například „objevit význam sakramentality a rozvíjet ekumenickou spiritualitu.“

Synoda o Amazonii

Vatikán (KAP) Ve Vatikánu 6. až 27. října proběhla synoda o Amazonii za účasti asi 280 duchovních i laiků. Papež František ji svolal, aby „identifikovala nové cesty evangelizace božího lidu v tomto regionu“ se zvláštním důrazem na tamní domorodce.

Dvě třetiny synodních Otců hlasovaly pro to, aby se v odlehlých oblastech umožnilo svěcení ženatých jáhnů na kněze. Dále se závěrečný dokument vyslovil pro ženy v roli vůdkyň farností a pro to, aby se dále zkoumala otázka, zda mohou ženy být připuštěny k jáhenství.

Při závěrečné bohoslužbě synody papež František odsoudil útlak a vykořisťování v tomto pralesním regionu. Stále tam neustává „rabování“, jež „naším sourozencům i naší sestře Zemi působí zranění,“ řekl, a doslova zmínil „zjizvenou tvář Amazonie“. Výslovně také odsoudil pocity nadřazenosti i u katolíků – na základě domněnky o tom, že jsme lepší, pohrdáme tradicemi druhých, ignorujeme jejich dějiny, obsazujeme území a zabavujeme jejich majetek. Právě domorodci však na synodě ukázali, „že je možné vnímat realitu jiným způsobem a přijímat ji s otev-řenou náručí jako dar, a nevykořisťovat stvoření, nýbrž ho obývat jako chránící dům.“

Synoda proto výslovně odmítla „evangelizaci v koloniálním stylu“ a žádá respekt vůči domorodcům a jejich tradicím. Závazně požaduje respekt k přírodě a ochranu lidských práv.

Synodu doprovázela polemika ultrakon­zer­va­tivních katolíků vůči domorodým ritům a symbolům. Odpor vyvolala již „modlitba za stvoření“ na úvod synody ve vatikánských zahradách. Hlavním bodem sporu byly dřevěné sochy těhotných žen, které měly symbolizovat život a spojení s přírodou. Komentáře na internetu je mimo jiné označovaly za bohyně plodnosti nebo bůžky. Poté někdo sochy odcizil a hodil do řeky Tibery. Papež pak poprosil o odpuštění ty, které tento čin mohl pohoršit.

Motto synody znělo „Amazonie – nové cesty pro církev a celostní ekologii“. Španělsky psaný závěrečný dokument není závazný. Papež František po jeho uveřejnění ohlásil, že nejspíš do konce roku vydá vlastní exhortaci, v níž podněty synodu dopracuje.

Pedofilní kněz v pasti

Ostrava (Seznam.cz) Katolický kněz Marcel Puvák z Dětmarovic se chytil do nastražené pasti. Po internetu si domluvil sex s invalidním chlapcem, kterému ještě nebylo patnáct let. Chlapec ovšem působil jako návnada polského aktivisty Zbigniewa Stonogy; schůzka s knězem byla monitorována a po chvíli dorazila policie. Kněz po zveřejnění rezignoval na své duchovní funkce, veřejně se omluvil a byl ostravsko-opavskou diecézí postaven mimo službu.

Reforma financování církví na Slovensku

Bratislava (KAP) Slovensko přijalo nový zákon o financování církví, který má vstoupit v platnost 1. ledna 2020, pokud ho podepíše prezidentka Čaputová. Ministryně kultury Ľubica Laššáková k zákonu uvedla, že zachovává přímé financování církví ze státního rozpočtu, ale „v aktualizované podobě, založené na zásadách spravedlnosti, transparence, solidarity a nezávislosti církví při respektování možností státního rozpočtu.“ Celkem se slovenským církvím rozdělí suma kolem 60 milionů eur ročně. Nový zákon dá církvím větší volnost v zacházení s penězi a příspěvek se bude počítat podle počtu věřících, ne jako doposud podle počtu duchovních. Církve budou muset veřejně vykazovat, k čemu peníze z rozpočtu použily.

Klesá podíl křesťanů v USA

Washington (KAP/KNA) Podle průzkumu washingtonského Pew Research Center klesá podíl Američanů, kteří se identifikují jako křesťané. Dnes tak činí 65 % dospělých obyvatel USA, zatímco před deseti lety to bylo 77 %. Celkem 26 % dotázaných se nyní prohlásilo za ateisty, agnostiky nebo „nic zvláštního“. V roce 2009 bylo takových 17 %. Z 52 na 45 % poklesl podíl pravidelných návštěvníků kostelů.