Zprávy

Ekumeničtí delegáti na synodě biskupů ve Vatikánu

(MV) Druhého zasedání XVI. řádného generálního shromáždění synody biskupů se zúčastnilo 16 ekumenických delegátů. V zájmu zajištění širšího zastoupení byli pozváni čtyři zástupci čtyř hlavních křesťanských tradic: čtyři z pravoslavné církve, čtyři ze starobylých východních církví, čtyři z hlavních západních církví (Anglikánské společenství, Světový luterský svaz, Světová metodistická rada a Světové společenství reformovaných církví) a čtyři z evangelikálně-letničních církví (Světová baptistická aliance, Letniční světové společenství, Učedníci Kristovi, Mennonitská světová konference).

Podle tradice biskupské synody nebyli ekumeničtí „bratrští delegáti“ pouze pozorovateli, ale byli přizváni k účasti na diskusích.

Ve čtvrtek 10. října 2024 se konala tisková konference, která se zaměřila na ekumenický rozměr synody biskupů. Kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, ve svém úvodním projevu zdůraznil, že jedním z nejvýznamnějších aspektů této synody je její ekumenický rozměr. Vyjádřil vděčnost za přítomnost bratrských delegátů a upozornil na jejich zvýšený počet a širší zastoupení křesťanského světa v tomto roce, jakož i na jejich aktivní a cennou účast na práci synody.

Zatímco v loňském roce byl ekumenický rozměr synody zdůrazněn na začátku valného zasedání ekumenickou modlitební vigilií „Společně“, tak také letos se konala ekumenická modlitební vigilie, na které se sešli účastníci synody, zejména bratrští delegáti a zástupci různých křesťanských tradic v Římě. Ekumenická vigilie se uskutečnila 11. října 2024, tj. v den výročí zahájení II. vatikánského koncilu, který znamenal oficiální vstup katolické církve do ekumenického hnutí. Tato modlitba, kterou společně pořádal generální sekretariát synody a Dikasterium pro podporu jednoty křesťanů ve spolupráci s komunitou Taizé, se konala na náměstí Římských prvomučedníků, kde byl podle odvěké tradice umučen apoštol Petr.

Tato modlitba byla příležitostí k poděkování za všechny ekumenické plody koncilu a připomínkou 60 let od vydání dogmatické konstituce o církvi Lumen gentium a dekretu o ekumenismu Unitatis redintegratio (21. listopadu 1964), dvou zásadních dokumentů pro ekumenický závazek katolické církve. Papež František se ve své homilii zamýšlel nad souvislostmi mezi synodalitou a jednotou křesťanů. Naznačil, že obojí je „nečekaným darem“ Ducha svatého, cestou, kterou je třeba podniknout, „harmonií mnohotvárné rozmanitosti“.

V pondělí 21. října 2024 přijal papež František v aule Pavla VI. na soukromé audienci bratrské delegáty, kteří se účastnili XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody. Při setkání jim poděkoval za jejich příspěvek k úvahám shromáždění. Bratrské delegáty doprovázeli kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, sestra Nathalie Becquartová, podsekretářka generálního sekre-tariátu synody, P. Juan Usma Gómez a P. Hyacint Destivelle OP, odborní teologové synody.

Smlouva mezi ČR a Vatikánem

(MV) Ve čtvrtek 24. října podepsali premiér Petr Fiala a státní sekretář Svatého stolce kardinál Pietro Parolin Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského typu, budou s ní muset následně vyslovit souhlas také obě komory parlamentu.

Adam Csukás, právník Ústřední církevní kanceláře ČCE, ve svém komentáři na internetových stránkách ČCE uvedl, že jednání o smlouvě mezi Apoštolským stolcem a Českou republikou mělo delší historii. Myšlenka uzavření nové mezinárodní smlouvy se zrodila v roce 1997 během návštěvy papeže Jana Pavla II. Konkordát byl skutečně sjednán a v roce 2002 i podepsán, avšak v roce 2003 Poslanecká sněmovna s ratifikací smlouvy nevyslovila souhlas. Od roku 2022 probíhají jednání o úplně nové smlouvě.

Text smlouvy se skládá z preambule a 16 článků, z nichž tři poslední obsahují závěrečná ustanovení s předmětem smlouvy nesouvisející. V preambuli je krom jiného zdůrazněn závazek katolické církve podporovat a rozvíjet ekumenický a mezináboženský dialog. První dva články smlouvy rekapitulují obsah čl. 15 a 16 Listiny základních práv a svobod; nad rámec těchto ustanovení je však v konkordátu výslovně uvedeno, že součástí náboženské svobody je i právo vyznávat svou víru charitativní činností (čl. 1 odst. 1).

Ustanovení dalších článků zdůrazňují právo jednotlivců odmítnout vojenskou službu či v mezích platných zákonů uplatnit výhradu svědomí ve zdravotnictví (čl. 3), ochranu zpovědního a obdobného tajemství (čl. 4), možnost uzavřít manželství formou církevního sňatku (čl. 5) a právo zřizovat církevní právnické osoby (čl. 6). Smlouva dále vyzdvihuje význam vzájemné spolupráce státu a církve při ochraně kulturního a archivního dědictví (čl. 7). Několik po sobě následujících článků smlouvy zakotvuje práva jednotlivců přijímat duchovní péči v zařízeních sociálních služeb (čl. 8), ve zdravotnických zařízeních (čl. 9), ve věznicích a obdobných zařízeních (čl. 10), v ozbrojených silách (čl. 11) a bezpečnostních sborech (čl. 12).

Adam Csukás zdůrazňuje, že čl. 13 vůbec poprvé zakotvuje možnost orgánů státu uzavírat s církvemi a náboženskými společnostmi, tj. i s Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví, dohody o duchovní službě ve veřejných institucích, což je zavedená praxe sahající až do roku 1994. Právě toto ustanovení je podle Csukáse nejzásadnější novinkou, kterou konkordát přináší. Jinak více méně rekapituluje práva věřících a náboženských společenství rozesetá po různých zákonech, tu a tam je zpřesňuje, avšak prostředky mezinárodního práva jim poskytuje vyšší právní ochranu.

Příprava textu Týdne modliteb za jednotu křesťanů v roce 2026

(MV) Mezinárodní výbor společně podporovaný vatikánským Dikasteriem pro podporu jednoty křesťanů a Světovou radou církví se ve dnech 13. až 17. října 2024 sešel v historickém duchovním a správním sídle Arménské apoštolské církve, mateřském Ečmiadzinu, aby dokončil texty a modlitby pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2026. Členové výboru byli hosty Oddělení pro mezicírkevní vztahy Arménské apoštolské církve, které připravilo materiály Týdne modliteb za jednotu křesťanů ve spolupráci s místními katolickými a evangelickými orgány.

Práce arménské redakční skupiny byla dokončena ve dnech následujících po požehnání svatého oleje a znovuvysvěcení mateřské katedrály 28. a 29. září 2024 po rozsáhlé desetileté rekonstrukci. Tato vzpomínková akce poskytla redakční skupině jedinečnou příležitost k zamyšlení a oslavě společné křesťanské víry, která je v arménských církvích dodnes živá a plodná. Zdroje čerpali z historických tradic modliteb a proseb používaných arménským lidem spolu s hymny, které vznikly ve starobylých arménských klášterech a kostelích, z nichž některé pocházejí již ze čtvrtého století. Týden modliteb za jednotu křesťanů 2026 nabídne křesťanům na celém světě příležitost čerpat z tohoto společného křesťan-ského dědictví.

Během svého pobytu v Arménii měli členové mezinárodního výboru příležitost modlit se v nově otevřené katedrále Matky Boží a v několika dalších historických arménských kostelech. V pondělí 14. října navštívili Arménii a vyslechli si svědectví uprchlíků vysídlených v důsledku nedávné agrese proti arménským občanům v Náhorním Karabachu. Ve čtvrtek 17. října přijal výbor na audienci Jeho Svatost Karekin II, nejvyšší patriarcha a katolikos všech Arménů, poté navštívili památník arménské genocidy na vrcholu arménské hory v Tsitsernakaberdu.

Zasedání společně předsedali programový vedoucí Světové rady církví pro duchovní život a pro víru a řád Mikie Roberts a úředník západní sekce Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů Martin Browne OSB.

Předchozí setkání mezinárodního výboru, na kterém se dokončovaly modlitby a úvahy pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2025, se konalo od 11. do 15. září 2023 v klášteře Bose v Itálii.