Martin Gruber

Pokus o pochopení křesťanského askety na pozadí pozdně antické civilizace

Už jen pouhá vzpomínka na něj je pro mne cenná a obohacující! Jsem si jist, že až uslyšíte o tomto obdivuhodném člověku, i vy budete toužit tento vzor následovat, neboť Antonínův život je pro mnichy jedinečnou výzvou. (ŽsAP 3)

V legendách z normanské doby (12. st.) je představen společenský konflikt mezi představiteli církevní (světci) a světské (králové) autority v keltských oblastech Británie (Dumnonia, Gwynedd) v 5.-6. století. Protože legendy pracují s ustálenými a často se opakujícími motivy, vybrali jsme tři typické epizody. Budeme se zajímat především o jejich společné body a pokusíme se vyčíst z těchto příběhů, jak chápala církev (vlastně klérus) svou úlohu ve středověké společnosti.

Llan – království v království

Neučesané zamyšlení nad gay mučedníky a naším křesťanstvím

„Pak jsem se jal přemýšlet o mládí a umírání, o základním tématu dobré a špatné poezie a dobrého a špatného dramatu na celém světě.“

John D. MacDonald: Osamělý stříbrný déšť

Božnost královská ve Starém zákoně a v textech z Ugaritu

Vyplenění jiného světa

Některé pasáže Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevních dějin národa Anglů), které se zmiňují o northumbijském králi Oswaldovi, ukazují, jakým způsobem autor, benediktinský mnich Beda Ctihodný (673–735), líčí muže, který je už v jeho době předmětem zbožného uctívání. Bedovým záměrem bylo vykreslit Oswalda jako „pravého krále“, vítězícího a umírajícího za své království, jako hrdinu staré germánské tradice s novými křesťanskými rysy, aby tak mohl být vytvořen model světce „moderního typu“.