Jste zde

Martin Gruber

Trest smrti jako odplata, nebo brána do nebe?

Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno.“ (T. G. Masaryk)1

Wittgenstein: muž, který se odmítl stát teologem

„…Goethe tvrdil, že všechny věci jsou vlastně metafory. Všechno, co je přechodné, je pouze metaforický odkaz. My všichni jsme něčím takovým.“ (Joseph Campbell)

Gwenfrewi z Gwytherinu neboli svatá Wenefred

Když Gerald de Barri píše v roce 1191 svoje „Putování po Walesu“, nezmiňuje se vůbec o svaté Wenefred ani o jejím zázračném prameni v Holywellu. Zřejmě byla dosud lokální světicí, jakkoli už několik desetiletí před tím benediktini ze Shrewsbury odnesli ostatky a jeden z nich, Robert Pennant, oslavil její život legendou. Kdo byla tato velšská žena – nebo dívka – která vděčí za svou popularitu anglosaským a normanským mnichům?

Keltská Maria Matka Páně ve středověkých velšských pramenech

Památce biskupa Dereka Rawcliffa

A chaithir chóem chumraide,

dot-roéga in Rí,

oll oíge boí it urbruinne

treimse co ba thrí.“

Ó, Město spravedlivé, vonné,

Král Tebe vyvolil,

„Sestoupil do pekel“

Ježíš jako Baal nebo Hérakles?

Podle výpovědí západokřesťanského Apoštolského vyznání víry (konečná verze 6. st.) Ježíš Kristus „sestoupil do pekel“, v latinském originále „descensus ad inferor“. V základech tohoto článku víry stojí mytologický model, který byl v křesťanské tradici nově interpretován.

(Někteří) zapomenutí svatí římské Británie

O keltské církvi v Británii se píše hojně a také raná anglosaská církev je předmětem celé řady odborných i populárních knih. Brito-římské křesťanství je však opomíjené a téměř se zdá, jako by v době Augustinova příchodu do Canterbury v roce 597 křesťané na východ od Chepstow už téměř nežili. Není to nijak daleko od pravdy – venkov zůstal převážně pohanský, křesťanské obyvatelstvo ve městech bylo pohanskými Angly a Sasy spíše vyvražděno než zotročeno, kostely pobořeny.

Madoc, bratr krále Artuše

Madoc, muž, který se v „klasické“ (tj. galfridiánské) artušovské literatuře už nevyskytuje, ačkoli patřil – jak se zdá – k nejstarším vrstvám Artušova příběhu. Základem románového Artuše je mýtický „dobyvatel podsvětí“ (Artos – Medvěd), k jehož osobě se připojily vzpomínky na historické britonské a možná irské válečníky temného věku kteří se po tomto polobohu jmenovali, nebo si aspoň vysloužili medvědí přezdívku. Měl ale některý z těchto mužů bratra, zvaného Madoc?

Biskup David z Menevie, otec velšského monasticismu

Tři kmenové trůny ostrova Prydein. Artuš, pán pánů v Menevii, a David, představený biskupů, a Maelgwyn z Gwyneddu, náčelník starších.“ (Velšské Triády, 1)

David (Dewi Sant) z velšské Menevie (Mynyw) byl v šestém století natolik významnou duchovní osobností, že ho pozdně středověká tradice učinila jedním ze tří biskupů britonského hrdiny Artuše.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Martin Gruber