Jste zde

Pavel Hradilek

Vánoční a novoroční bohoslužby v ČT

Půlnoční u Martina ve zdi

Zařadit do vysílání nekatolickou vánoční půlnoční bohoslužbu byl velmi dobrý nápad. Připravovala ji mládež pražského seniorátu Českobratrské církve evangelické, která také tvořila většinu účastníků zaplněného akademického kostela u Martina ve zdi v centru Prahy. Řada z nich byla také do liturgie aktivně zapojena. Rozhodně to nebyla „akce jednoho muže (jedné ženy)". Bohoslužbě předsedal a kázal farář Jan Mamula, muž, který se neohnul během komunistické diktatury (i když si nesl následky).

Bez skutků pokání to nepůjde

Během přemýšlení nad ostudou, jakou nám dělají představitelé církve zapletení s StB jsem potkal ve vlaku bývalého studenta IES, nyní advokáta, který je důkladně obeznámen s lustračním zákonem. Hovořili jsme o případu biskupa Lobkowicze. Advokát mi řekl: „Již na základě dokumentů, které jsou veřejně známy, lze kon­sta­tovat, že se jednalo zcela jistě o vědomou spolupráci. Takový člověk biskupem být nemůže, má-li si církev zachovat alespoň elementární věrohodnost."

Podezření okolo biskupa Bicana

Časopis Týden zveřejnil ve svém 40. čísle ze dne 2. 10. 2006 článek Krystyny Wanatowiczové Pomoc ve jménu kalicha, všímající si aktivit pražského biskupa Církve československé husitské Karla Bicana. Ačkoli je jeho obsah velmi závažný, zůstal bez většího ohlasu v dalších médiích.

Karel Bican je představován spíše jako schopný manažer než jako duchovní autorita. Díky blízkým kontaktům s politickými špičkami (m.j. bývalým premiérem Paroubkem) se mu dařilo získávat peníze pro některé církevní, ale i obecně prospěšné projekty.

Liturgie v době reformace

Martin Luther

Pro reformátory nebyly liturgické otázky prvořadé. Luther se postupně pokoušel obnovit tehdejší strukturu mše, již doporučoval slavit každou neděli a velké svátky:

Na prvním místě prosazujeme, nikoli - nemáme a nikdy jsme neměli na mysli - úplně zrušit celý formální kult Boha, ale očistit ten, který užíváme a který byl pokažen nejodpornějšími přídavky, a ukázat zbožné užití. Protože nelze popřít, že mše a přijímání chleba a vína jsou ritem, který ustanovil Bůh skrze Krista a který slavil nejprve sám Kristus a potom apoštolové, a to co nejjednodušeji a nejzbožněji a bez jakýchkoli přídavků. Avšak v průběhu času k němu bylo přidáno tolik lidských vynálezů, že ze mše a z přijímání do našeho věku nepřešlo nic jiného než název." (Řád mše a přijímání pro církev ve Wittenbergu, 1523)

Charakteristika středověké liturgie

Abychom pochopili změny, ke kterým došlo v době reformace, je třeba si nejdříve uvědomit stav, v jakém byla západní liturgie v pozdním středověku, tedy období, které reformaci šestnáctého století předcházelo. Uveďme si několik hlavních charakteristik této doby v liturgii:

- Eucharistie není primárně hostinou, ale jakýmsi tajemným děním (oltář přestal stolem, je spíše vnímán jako boží hrob).

Liturgie v Jeruzalémě 4. stol.

Jak se napětí mezi arianismem a ortodoxií promítlo do liturgické praxe 4. století, ukážu na příkladu města Jeruzaléma.1 V této době se ustalují pevnější liturgické formy. V Jeruzalémě se objevuje:

- fenomén stationární bohoslužby (bohoslužby vázané na určitá místa v určitou dobu a spojené s liturgickými průvody mezi těmito místy)2

Ministeria jako výraz křestního poslání

Mnoho dnešních katolíků si nedovede církev bez kněží představit. Je vytvářeno a všeobecně přijímáno povědomí jakéhosi nedostatku kněží. Pokud přežívá josefínský model farností, pak skutečně jedna z hlavních starostí biskupů je získat kněze. Lidé jsou na jedné straně vybízeni k modlitbám „za kněžská a řeholní povolání“, ale na druhé straně jsou kněžskému povolání kladeny nemalé překážky: celibát, feudální pojetí vlády, vyloučení žen, velká odpovědnost před státem za svěřený majetek atd. Zájemců o kněžskou službu ubývá.

Co je to vlastně Focolare?

Pavel Hradilek

Tuto otázku jsem dostal v poslední době několikrát od protestantských přátel. Na jedné straně někteří zakusili od focolarínů jistou ekumenickou vstřícnost, na druhé straně jim neuniklo nekompetentní jednání církevních představitelů spojených s tímto hnutím (např. krytí pedofilního kněze olomouckým arcibiskupem před několika lety). Přináší Focolare následováníhodný model církve budoucnosti, nebo je církevní mafií s jejíž pomocí lze dosáhnout církevních úřadů bez ohledu na schopnosti?

Jim O’Halloran: Nová církev se rodí v těžkostech

O víkendu 19.-20.6.2004 navštívil Pražskou obec ES[1]irský salezián Jim O’Halloran. Beseda s ním byla pro obec velkým povzbuzením v době, kdy je obec anonymem ve Zpravodaji pražské arcidiecéze označena za „separující se částku těla Kristova“.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Pavel Hradilek