Prof. Häring s mládeží

Součástí květnové návštěvy prof. Häringa v Čechách byla i beseda s mládeží.  Jeden z účastníků, student gymnázia Jan Klípa (1976), nám poskytl ukázku z průběhu besedy, jak si ji zaznamenal:

Pane profesore, co si myslíte o dnešní mládeži a názorech na ni? 

Je nesmysl říkat něco o zkažené mládeži. Mládež byla a je stále stejně dobrá, jenom je jiná. V Itálii, kde jsem strávil většinu svého života, jsem si s mladými lidmi velmi rozuměl. Když se mladých lidí ptali, proč chodí za profesorem Häringem, odpověděli: "On vždy říká jen to, co si myslí." Člověk musí být bezelstný a přímý, aby mohl mluvit s mladými. Byl jsem překvapen, kolik lidí v Itálii zdarma pracuje v uprchlických táborech. Je tam sice určitý odliv ve vztahu k chrámu, ale ti, co vydrželi, jsou při bohoslužbě více přítomni.

Všude ve světě jsem mladým říkal: "Vy si ani nedovedete představit důstojnost, jakou máte před Bohem." V Africe, kde dosud přetrvává zvyk dávat jména, která znamenají celou větu, jsou velmi častá jména typu "ty jsi dar boží" atp. Když jsem před 13 lety pracoval v domově mládeže, adoptovali jsme mládence z psychiatrické léčebny. Jeho tvář byla naprosto prázdná a bez výrazu a vůbec nemluvil. Jednou jsem mu řekl, jak jsme všichni rádi, že ho tu máme. Jeho tvář se rozzářila a ptal se, jestli to myslím vážně. My jsme mu dokázali, že ano, a od té doby je z něj radostný a veselý člověk. 

Co si myslíte o spiritismu a okultismu?

Věřím, že ve světě existuje spousta tajemných sil. Mám s nimi i osobní zkušenost. V roce 1985 se zjistilo, že část mých plic je zablokována rakovinovým nádorem. Po dvou měsících provedl nejlepší rakovinový specialista v Německu vyšetření a zjistil, že rakovinové buňky jsou úplně v rozpadu a rakovina zázračně mizí. Zeptal jsem se ho, co si o tom myslí jako vědec.  Nedával mi odpověď, ale když jsem naléhal, hledal chvíli v papírech na stole a nakonec vytáhl obrázek Ježíše Krista. Řekl mi, že zná mnoho případů, nad kterými zůstává rozum stát a věda tu nemůže nic říci. A on sám prý věří na tajemné síly.

Co se týče okultismu, tak věřím v tajemno a ne v tajnůstkářství, kterým okultismus bezpochyby je, jako všechno, co chce člověka podvést a podmanit si ho a manipulovat s tajemstvím. Bůh ani andělé se manipulovat nedají a já se osobně otvírám božím silám skrze velkou důvěru. 

Co pro vás znamenají misie?

Misie nejsou v žádném případě pobožnůstkářství, je to naprostá otevřenost životu. Nejkrásnější misie jsem zažil, když jsem dával exercicie trapistům.  Týden jsem s nimi žil a mlčel a týden jsem jim kázal. Chtěl jsem k trapistům dokonce přejít, ale můj řád mě nechtěl pustit. Když jsem pak ztratil hlas, řekl mi můj představený, že již trapistou jsem.

Proč jste chtěl přejít k trapistům, když jste potřeboval svůj hlas všude na misiích?

Myslel jsem, že jsem se již dost nakázal a napsal a že by bylo dobré se vnitřně sjednotit s Bohem a mlčet.

Na závěr bych chtěl říci, abyste neztratili radost, protože kdo se neumí radovat a smát, ten neví, že je vykoupen. Namáhání a starání se působí zahořknutí života a nijak to nepomáhá.

Jednou jsem v Africe slavil velice dlouhou, dvouhodinovou mši s tancem a zpěvem - a po ní ke mně přišli lidé a říkali s trochou rozmrzelosti: "My sem kvůli tomu jedeme takovou dálku a ty jsi s tím tak rychle hotovej!" To byl nejzářnější příklad boží radosti, který jsem zažil.