Jako ovce vítězíme, staneme-li se vlky, jsme poraženi

Dokud se chováme jako ovce, vítězíme. Dokonce i kdyby nás obklopovalo deset tisíc vlků, získáváme a vítězíme. Ale v tom okamžiku, kdy se staneme vlky, jsme poraženi, protože ztrácíme pomoc pastýře. On je totiž pastýřem ovcí a nikoliv vlků. Vlky opouští a odchází, a to proto, že mu nedovolují prokázat jeho moc.

Toto jsou jeho slova: Nermuťte se, že vás posílám mezi vlky a říkám vám, abyste byli jako ovce a jako holubice. Mohl jsem to učinit opačně a nedovolit, abyste utrpěli jakékoli zranění. Mohl jsem vás ochránit před tím, abyste se stali obětmi vlků a mohl jsem vás učinit silnějšími než lvy. Ale já volím lepší cestu. Má cesta je mnohem slavnějšími a na vás zjeví mou moc. Pán říká Pavlovi: „Moje milost je pro tebe postačující, protože má síla se dokoná v slabosti." Jestliže tedy říká: „Posílám vás jako ovce," znamená to: .Nezoufejte, protože já vím velmi dobře, že na této cestě budete nepřemožitelní všemi vašimi nepřáteli." Dále od svých ovcí také chce, aby samy jistým způsobem přispěly, protože ne vše se zdá přicházet skrze milost. Ne ovšem proto, že by jejich vítězství nebylo již vybojováno. Říká však: „Buďte moudří jako hadi a nevinní jako holubice." Stojí zde otázka, jakou moc má naše moudrost v takovém nebezpečí? A konec konců, jak máme být moudří, jsme-li vydáni napospas takovým vlnám? Jak může být moudrá ovce uprostřed vlků a je-li vlků tak mnoho, kolik jich je, jakou další moudrost může ovce dosáhnout?  Jak nevinná může být holubice, jakou výhodu bude mít její nevinnost, je-li obklopena takovým množstvím sokolů? Mluvíme-li o zvířatech pouze na rovině své představivosti, je odpověď přirozeně nemožná, ale jestliže jednáme s lidmi jako vy, je odpověď nejvyšším možným ziskem.  Pohleďme na to, jaký typ moudrosti se zde požaduje. Je nazývána „moudrostí hada". Had se vzdává všeho, dokonce i když je odseknuto jeho tělo a nic jiného už nezbývá, stará se pouze o to, aby zachránil hlavu. Tím samým způsobem, říká nám, opusťte vše s výjimkou své víry, dokonce i kdyby to znamenalo vzdát se svého zdraví, svého těla i života samého. Vaše víra je vaší hlavou a vašimi kořeny. Jestliže ji zachráníte, získáte nazpět vše s ještě větší slávou. Proto nepřikazuje, aby byl člověk pouze prostý a čestný, nejen pouze moudrý, ale aby kombinoval obě kvality a sjednotil je v ctnost. Člověk může být moudrý jako had, proto se vyhne smrtelnému zranění. Může být nevinný jako holubice, proto se nepomstí těm, kdo jej zranili, ani nebude chovat zášť vůči těm, kdo proti němu osnují spiknutí. Moudrost není užitečná sama o sobě, neprovází-li ji také nevinnost.  Nikdo si nemůže myslet, že by tyto příkazy byly nesplnitelné. On zná přirozenost věcí víc než kdo jiný. Ví, že násilí nelze přemoci násilím, ale trpělivostí. 

Z homilií Jana Chrysostoma (33, 1-2)