Původ a sebepojetí koptského křesťanství
Koptská pravoslavná církev v Egyptě odvozuje své
založení od evangelisty Marka, který vedl v Alexandrii tamější křesťanskou
obec a zde r. 68 zemřel mučednickou smrtí. Koptská církev dodnes živě cítí svou
spojitost s místy v Bibli, kde se mluví o Egyptě. Mezi ně zvláště patří
zpráva evangelisty Matouše o útěku svaté rodiny do Egypta s citací Ozeáše
11,1 „Z Egypta jsem povolal svého Syna". Také poznámka ve Skutcích apoštolů, že
diasporní židé z Egypta zažili v Jeruzalémě seslání Ducha svatého,
ukazuje na založení tamní obce. Hymny koptské církve meditují dějiny spásy
izraelského národa v Egyptě. Rovněž tak na sebe vztahuje tato církev
naději proroka Izajáše, který v 19. kapitole mimo jiné píše: .V onen den
bude mít Hospodin oltář uprostřed egyptské země... Když budou volat k Hospodinu kvůli
utiskovatelům, pošle jim zachránce, aby je obhájil a vysvobodil je. Hospodin se
dá poznat v Egyptě, Egypťané poznají v onen den Hospodina... Obrátí se k Hospodinu,
on přijme jejich prosby a vyléčí je." I alexandrijská katechetická a teologická
škola je považována za založenou evangelistou Markem. Zde učili tak významní
teologové jako Klémens a Origenés. Kořeny křesťanského mnišství - jak
poustevnického, tak klášterního - se nacházejí v egyptské poušti a jsou
spojeny se jmény jako sv. Antonín, Pachomius, Paulos z Théb, Bishoy aj.
Alexandrijská theologie uchovala své christologické dědictví nezměněno od
počátků a ve shodě s prvními třemi koncily. Koptská církev patří ke
společenství orientálně-pravoslavných církví.
Dobytí Egypta Araby (641) bylo počátkem dějin církve pod vládou islámu. I za Fátimovců docházelo k fázím útisku.
10. - 13. stol. znamenalo rozkvět koptského jazyka a kultury. Turecká perioda
dějin, zvláště však probuzení islámu ve spojení s nacionalistickou
exkluzivitou, znamená pro koptskou církev až podnes těžké časy.
V současnosti žije asi 12 milionů křesťanů jako
menšina mezi 48 miliony islámských Egypťanů. Od pádu monarchie a počátků
islámského fundamentalismu není situace koptské církve ve vlasti jednoduchá.
Přesto prožívá od doby papeže-patriarchy Kyrilla VI. (1959 - 1971) a za
současného papeže Shenoudy III. rozkvět. Tento rozkvět se projevuje především
povoláními k mnišství, kterých se dostává mnoha mladým Egypťanům i v intelektuálních
povoláních. V obcích je šířeno biblicko-katechetické hnutí, které má
posílit laiky. V nedělních školách se děti seznamují s křesťanskou
vírou a bohoslužebnou tradicí církve. Tato obnova je provázena sociálními a diakonickými
programy. Centrum církve tvoří kláštery, které jsou srdcem alternativní koptské
křesťanské kultury vůči arabizovanému islámu.
Autor tohoto příspěvku se účastnil stáže v jednom z koptských
klášterů a s dojetím vzpomíná na svěcení kněží, kteří spolu se svými rodinami
žijí určitý čas před svěcením v klášteře, a pak odcházejí do služby obcí s vědomím,
že je pravděpodobně čeká věznění nebo i smrt pro Krista.
Koptské křesťanství v Německu
V době hospodářské konjunktury přicházeli mnozí
Egypťané do Německa jako dělníci, studenti a praktikanti. Někteří zde založili
rodiny. Když jejich počet dosáhl asi 2500 věřících, vyslala mateřská církev
faráře, který založil obce ve Frankfurtu, Hannoveru, Hamburku, Berlíně,
Düsseldorfu, Mnichově a Stuttgartu a slavil v nich pravidelně liturgii.
Později vznikly obce v Trevíru, Oberkochenu a Norimberku. R. 1980 vznikl
jako duchovní centrum německých Koptů klášter ve Waldsolms-Kröffelbachu v Taunusu. Vedle mnišské komunity zde mohou konat své
meditace i jednotlivci a skupiny, jako hosté zde žije několik rodin, pořádají
se ekumenické konference a v budoucnosti se klášter stane i vědeckým
centrem německých koptologů. R. 1993 byl otevřen klášter v Brenkhausenu
jako centrum pro severní Německo. Obě koptské mnišské komunity převzaly objekty
původně římsko-katolických klášterů. Protože v Súdánu a jinde hrozí
muslimům při přestupu ke křesťanství trest smrti, roste koptská církev v Německu
přílivem emigrantů. Bohoslužebnou řečí zůstává koptština s arabštinou (a
současně němčinou) jako jazykem biblických čtení a kázání, všechny liturgické
knihy však již byly přeloženy do němčiny. Každý desátý věřící koná vedle svého zaměstnání
službu diakona v obcích, o něž spolu s nimi pečují dva farní kněží a
čtyři mniši. Ekumenická spolupráce se daří dobře, koptská církev je členem SRC
a její charismatický papež - vyznamenaný titulem „Nejlepší kazatel světa" je
jedním z jejích sedmi místopředsedů.
Dosavadním vrcholem koptského křesťanství v Německu jsou letošní
svatodušní svátky, kdy byl kněz-mnich Damian El-Anba-Bishoy vysvěcen prvním biskupem
koptské církve v Německu.
Podle: Evangelischer Bund, Bensheim 1995, Nr. 1. Upraveno
a doplněno se souhlasem autora -jv-
Poslední komentáře