Zprávy

Turecko: Vláda za ochranu nemuslimů

Istanbul (KAP) Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval všechny úřady v zemi k ochraně nemuslimských občanů a úctě k nim. Ve výnosu uveřejněném v tureckém úředním listě vyzval všechny orgány státu, aby ctily práva křesťanských a židovských menšin a rozhodně vystupovali proti štvavým a diskriminačním projevům. Nemuslimští občané jsou podle premiérova výnosu neoddělitelnou součástí Turecké republiky a podle ústavní zásady rovnoprávnosti si musejí být schopni uchovat svoji kulturu a identitu stejně jako všichni ostatní občané země. Přes reformy posledních let v praxi existují ještě problémy, kritizoval premiér. Je třeba ihned uvést do praxe soudní rozsudky o navrácení majetku zcizeného nemuslimským komunitám. Je třeba pečlivě chránit nemuslimské hřbitovy. Nemuslimští občané Turecka se musejí cítit jako plnoprávní občané a nesmí se cítit znevýhodněni, napsal Erdogan.

Maďarští biskupové: Ne pravicovému extremismu

Budapešť (KAP) Na pozadí zpráv v médiích, podle kterých církev sympatizuje s nacionalistickými a pravicovými hnutími v zemi, vydala maďarská biskupská konference prohlášení, v němž zdůrazňuje své úsilí bojovat proti rasismu, pravicovému extremismu a novopohanství. Biskupská konference tyto jevy rozhodně odsoudila již v prohlášení z 20. září 2009, píše se v komuniké jejího sekretariátu. Připomíná se zde také jednoznačný postoj maďarského primase kard. Petera Erdöa, nositele vyznamenání maďarské židovské obce, který označil rasismus za „strašný hřích".

Dále se prohlášení zabývá incidentem ze srpna 2007, kdy duchovní žehnali vlajky pravicově extremistické Maďarské gardy, což vyvolalo ostrou mezinárodní kritiku. Podle sou­časného prohlášení se tehdy jednalo o kněze „nezačleněné do církve". Tehdejší tajemník Maďarské biskupské konference Laszlo Nemet „ještě týž večer vydal stanovisko, v němž se biskupská konference od tohoto aktu distancovala a odmítla jej". Média toto stanovisko ovšem nevzala na vědomí.

Sekretariát rovněž zaujal stanovisko k tomu, když pravicoví extremisté vystavují kříže na veřejných shromážděních: s poukazem na postoj rakouského kardinála Christopha Schönborna v paralelní situaci, když se kříže používaly při demonstracích proti stavbě mešity ve Vídni, odmítá zneužívání křížů pro politické účely.

Na závěr se Maďarská biskupská konference vyjádřila k romské otázce: „Evangelizaci romského obyvatelstva a zlepšení jeho sociální situace považuje církev za důležité úkoly. Biskupská konference se staví proti násilí pácha­nému na Romech. Jako první místní církev na světě uveřejnila překlad celé bible do lovarského dialektu romštiny. Mnoho kněží a angažovaných katolických laiků pracuje pro smíření mezi Romy a Neromy v rámci farností i přes jejich hranice. (...) Výsledky voleb z dubna 2010 také ukazují, že výsledky pravicově radikální strany jsou v oblastech s katolickou většinou podstatně horší než jinde," říká sekretariát biskupské konference.

Metropolita Hilarion pro užší spolupráci Moskvy a Říma

Řím (KAP) Metropolita Hilarion, „ministr zahraničí" moskevského patriarchátu, se vyslovil pro užší spolupráci mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví v boji proti postupující sekularizaci společnosti. Tváří v tvář této společné výzvě se církve nemají považovat za soupeřky, ale mají bránit společné hodnoty křesťanství, řekl metropolita na sym­posiu v Římě.

Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper zdůraznil, že setkání mezi papežem Benediktem XVI. a moskevským patriarchou Kirillem by bylo „důležitým znamením" a „velkou pomocí" při překonávání stále ještě přetrvávajících těžkostí. Takové setkání by ale muselo být něčím víc než jen příležitostí pro novinářské fotografy nebo čistě protokolární návštěvou. O „laciný ekumenismus" nikdo nestojí, řekl Kasper.

Kromě toho poukázal Kasper na to, že katolicko-pravoslavný dialog se nesmí omezit na výměnu myšlenek, ale musí jít o oboustranný proces učení. Cílem ekumenického rozhovoru má být „úplné společenství bez fúzí a absorbování".

Hilarion zdůraznil, že teologické rozdíly mezi katolicismem a pravoslavím nesmějí zakrýt veliké shody. Metropolita se vyslovil pro to, aby hlubší vzájemná spolupráce nebyla závislá jen na tom, zda se podaří vyřešit sporné teologické otázky. To by ji totiž příliš zdrželo, řekl Hilarion během sympózia v nově zřízeném rusko-pravoslavném chrámu sv. Kateřiny v Římě.

Belgie: Pastýřský list o zneužívání dětí kněžími

Brusel (KAP) Letniční pastýřský list belgických katolických biskupů rosí za odpuštění oběti sexuálního zneužívání dětí kněžími. Omluva se týká jak činů samotných, tak i mlčení církevních nadřízených, kteří je měli řešit. „Nepřiměřené chování" mnoha členů vedení církve těžce poškodilo důvěryhodnost církevní instituce, píší biskupové. Pachatelé dostávali novou šanci, zatímco oběti často zůstávaly se svými zraněními samy.

Nedávná rezignace bruggského biskupa Rogera Vangheluweho, který má zneužívání rovněž na svědomí, uvrhla belgickou katolickou církev do hluboké krize. Od jeho odstoupení se objevilo asi 300 často již promlčených případů zneužívání duchovními. Nový bruselský arcibiskup a primas Belgie, André-Joseph Léonard, nyní v tomto ohledu vyhlásil politiku nulové tolerance a ujistil, že jeho církev trpí, ale je odhodlána tyto problémy vyřešit.

Nový náboženský svátek v Rusku

Moskva (KAP) 422 z 450 poslanců ruského parlamentu schválilo zavedení nového památného dne, výročí pokřesťanštění Rusi. „Den křtu Ruska" se bude nadále připomínat 28. července. Jde o památný den na stejné úrovni jako např. Den ústavy nebo výročí říjnové revoluce roku 1917, nejde tedy o den pracovního volna. Iniciativa za zavedení svátku vyšla roku 2008 z pravoslavné církve a podpořili ji prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin.

Kyjevský velkokníže Vladimír Veliký se nechal 28. července 988 pokřtít podle byzantského obřadu a zavedl křesťanství jako státní náboženství. Podle tradice tak učinil při příležitosti své svatby s byzantskou princeznou Annou. Kyjevská Rus je nejvzdálenějším předchůdcem dnešního Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Na Ukrajině se výročí 28. července 988 oficiálně slaví již od roku 2008.

Anglikáni z USA vysvětili první lesbickou biskupku

Washington (KAP) Diane Jardineová Bruceová (53) a Mary Douglasová Glasspoolová (55) jsou novými biskupkami americké větve anglikánů. Glasspoolová je první ženou v tomto úřadě, která se otevřeně přiznává svou homosexualitu a již dvacet let žije s partnerkou. Už roku 2003 vedlo svěcení aktivního homosexuála Gene Robinsona biskupem New Hampshire v USA k velkému napětí v 77 milionů čítající světové anglikánské komunitě.

Čestná hlava anglikánské církve, arcibiskup Rowan Williams z Canterbury, už v prosinci 2009 vyjádřil starost ohledně volby Mary Glasspoolové. Její nominace podle něj klade „velmi vážné otázky nejen o episkopální církvi a jejím postavení v anglikánském společenství, ale tomto společenství jako takovém," řekl primas mateřské anglikánské církve tehdy. O sporném tématu biskupské ordinace žen se bude jednat a hlasovat nejdříve na generální synodě roku 2012.

Svěcení nových biskupek v kalifornském Los Angeles provedla Katharine Jeffertsová Schoriová, vedoucí biskupka episkopální církve. Ceremonie se účastnilo kolem třiceti dalších biskupů z USA a Severní Ameriky. S oběma novými svěcenkami je nyní v episkopální církvi USA celkem 17 biskupek.