Výsledky studie o vztahu žen k církvi, provedené
z podnětu německé biskupské konference allenbašským institutem, předkládal
německý církevní i necírkevní tisk značně emotivně - až po dalekosáhlé závěry
typu: církev ztratila dělnictvo, mládež, nyní ztrácí i ženy. V naší
poznámce se chceme vyhnout bombastickým tvrzením a zaměřit se na několik
detailů, které mohou být důležité i u nás:
1) Prognózování
v církvi bývá zpochybňováno .zbožnými" argumenty, ale stejně jako vyšly
katastrofické předpoklady z šedesátých let o počtech kněží na konci
tisíciletí, i alarmující závěry výzkumu o vztahu německých žen k církvi
nejsou ve skutečnosti nečekané. Jde jen o přenesení výsledků, které byly před
dvaceti lety zjištěny o mladých ženách, na ženy všeobecně. Proto lze jen
doporučit těm, kdo řídí církve u nás, aby extrapolovali vztah dnešních mladých
lidí k církvi, zejména pak počty těch, kdo se k církvi aktivně hlásí,
do budoucnosti, a budou vědět vcelku přesně, kolik lidí bude asi časem tvořit
církev. Domnívám se, že po takovéto úvaze by zásadně změnili postoj
k nejednomu problému.
2) S prvním
poznatkem souvisí i druhý: nevyšlo očekávání, že s přibývajícím stářím
ženy objeví popř. znovuobjeví církev. Právě tak nynější prudká eroze vztahu žen
k církvi za současně stabilního vztahu mužů k církvi rychle
přibližuje stav, kdy už přestane platit starý předpoklad, že ženy mají
k církvi automaticky lepší vztah než muži.
3) Vztah žen k církvi
klesal stejně rapidně i v protestantském prostředí, celkově je tam dokonce
ještě asi o třetinu slabší. Přitom možnost uplatnění je pro ženy v těchto
církvích širší. Vztah žen k církvi lze tedy sotva posílit úpravami typu
svěcení žen na kněze.
4) Vztah k církvi
je pro osobní zbožnost rozhodující. Oslabení vztahu k církvi znamená
zpravidla i oslabení vztahu k Bohu. Např. mezi ženami s intenzívním
vztahem ke své farní obci se 82 % často modlí, ostatních jen 9 %.
5) Oslabení vztahu žen
k církvi povede zřejmě k tomu, že stále méně dětí bude vychováváno
křesťansky. Přitom pozitivní zkušenosti víry v dětství se ukazují jako
rozhodující faktor pro další vztah k víře.
6) 31 % katoliček a 30 %
evangeliček považuje za důležitou víru, ale nikoli církev (nejde už tedy o
.typicky evangelický" postoj). V nejmladší generaci jsou tato čísla ještě
vyšší. Už nyní je třetina věřících žen neoslovitelná klasickou pastorací.
7) V kritice církve
není významný rozdíl mezi ženami s aktivním vztahem k církvi nebo bez
něj. Kritičnost je vysoká v obou skupinách, jde však o to, zda je
negativní zkušenost s církví vyvážena pozitivními zkušenostmi.
Pozitivní zkušenosti jsou spojeny s církví na místní
úrovni; farní obec je stále prožívána jako místo, kde má smysl se angažovat a kde
lze najít i lidsky cenné kontakty. Mezi ženami, které se aktivně angažují
v práci farnosti, je vysoce nadprůměrné procento (65 % proti celkovým 31 %)
těch, které důvěřují ve schopnost církve změnit se k lepšímu.
připravil -jv
Poslední komentáře