Studie o ženách v církvi - důvod ke změně smýšlení

Výsledky studie o vztahu žen k církvi, provedené z podnětu německé biskupské konference allenbašským institutem, předkládal německý církevní i necírkevní tisk značně emotivně - až po dalekosáhlé závěry typu: církev ztratila dělnictvo, mládež, nyní ztrácí i ženy. V naší poznámce se chceme vyhnout bombastickým tvrzením a zaměřit se na několik detailů, které mohou být důležité i u nás:

1) Prognózování v církvi bývá zpochybňováno .zbožnými" argumenty, ale stejně jako vyšly katastrofické předpoklady z šedesátých let o počtech kněží na konci tisíciletí, i alarmující závěry výzkumu o vztahu německých žen k církvi nejsou ve skutečnosti nečekané. Jde jen o přenesení výsledků, které byly před dvaceti lety zjištěny o mladých ženách, na ženy všeobecně. Proto lze jen doporučit těm, kdo řídí církve u nás, aby extrapolovali vztah dnešních mladých lidí k církvi, zejména pak počty těch, kdo se k církvi aktivně hlásí, do budoucnosti, a budou vědět vcelku přesně, kolik lidí bude asi časem tvořit církev. Domnívám se, že po takovéto úvaze by zásadně změnili postoj k nejednomu problému.

2) S prvním poznatkem souvisí i druhý: nevyšlo očekávání, že s přibývajícím stářím ženy objeví popř. znovuobjeví církev. Právě tak nynější prudká eroze vztahu žen k církvi za současně stabilního vztahu mužů k církvi rychle přibližuje stav, kdy už přestane platit starý předpoklad, že ženy mají k církvi automaticky lepší vztah než muži.

3) Vztah žen k církvi klesal stejně rapidně i v protestantském prostředí, celkově je tam dokonce ještě asi o třetinu slabší. Přitom možnost uplatnění je pro ženy v těchto církvích širší. Vztah žen k církvi lze tedy sotva posílit úpravami typu svěcení žen na kněze.

4) Vztah k církvi je pro osobní zbožnost rozhodující. Oslabení vztahu k církvi znamená zpravidla i oslabení vztahu k Bohu. Např. mezi ženami s intenzívním vztahem ke své farní obci se 82 % často modlí, ostatních jen 9 %.

5) Oslabení vztahu žen k církvi povede zřejmě k tomu, že stále méně dětí bude vychováváno křesťansky. Přitom pozitivní zkušenosti víry v dětství se ukazují jako rozhodující faktor pro další vztah k víře.

6) 31 % katoliček a 30 % evangeliček považuje za důležitou víru, ale nikoli církev (nejde už tedy o .typicky evangelický" postoj). V nejmladší generaci jsou tato čísla ještě vyšší. Už nyní je třetina věřících žen neoslovitelná klasickou pastorací.

7) V kritice církve není významný rozdíl mezi ženami s aktivním vztahem k církvi nebo bez něj. Kritičnost je vysoká v obou skupinách, jde však o to, zda je negativní zkušenost s církví vyvážena pozitivními zkušenostmi.

Pozitivní zkušenosti jsou spojeny s církví na místní úrovni; farní obec je stále prožívána jako místo, kde má smysl se angažovat a kde lze najít i lidsky cenné kontakty. Mezi ženami, které se aktivně angažují v práci farnosti, je vysoce nadprůměrné procento (65 % proti celkovým 31 %) těch, které důvěřují ve schopnost církve změnit se k lepšímu.

připravil -jv