Modely církve

1.       Obec čeká na obsluhu

Farář nebo administrátor obce je tím, kdo dává. Život obce je poznamenán myšlenkou obsluhy. "Platíme přece církevní daň a chceme za to něco mít. A farář to přece studoval." Takové očekávání může správci připravit bezesné noci. Každá skupina v obci má své nároky: farář musí navštěvovat nemocné, má vymyslet něco pro dětskou bohoslužbu, rozproudit život mládeže, naplánovat výlet důchodců, navštěvovat konvertity a měl by sestavit zajímavý farní časopis. A když farář nebo administrátor odejde, lze jistě očekávat dobrého nástupce.

2.       Obsluhovaná obec s trochou účasti

Jen málo je farností, kde tento krok již dávno neučinili. Na životě obce se podílí mnoho společenství a grémií. Farář má mnoho pomocníků a pomocnic, kteří jej podporují. Jeho úkoly jsou rozloženy na více lidí.

3.       Společné zamyšlení

Skupiny a kroužky začínají přemýšlet. Členové obce poznávají, že jsou více než pomocníky a pomocnicemi nebo prodlouženýma rukama faráře nebo administrátora. Křtem a biřmováním jsou Kristem bezprostředně pověřeni, aby Kristovo poselství žili a dosvědčovali.

4.       Dělení odpovědnosti

Členové obce poznávají svoji zcela osobní odpovědnost. Cítí, že by měli se svými dary a možnostmi odpovědět na Boží výzvu. Činnost křesťanů bude stále méně určena mentalitou pomocníků a více připraveností spolupracovat na příchodu Božího království. "Nenazývám už vás služebníky, ale přáteli," říká Ježíš apoštolům. Přítel se neptá, co se zkrátka musí udělat, nýbrž bere věc svého přítele za svou. Být křesťanem se stává životním programem.

5.       Společenství složené z řady společenství

Farnost není "fůra" křesťanů, ale živý organismus, který se stále více stává tělem Kristovým. Jako je pro stavbu buňky rozhodující její jádro, tak je boží slovo centrem jednotlivých skupin a buněk farnosti. V přehledných skupinách a společenstvích lidé vzájemně sdílejí život a víru.  Boží slovo není jen čímsi pro zvlášť zaujaté biblické kroužky, spíše je rozhodujícím faktorem společenského života křesťanů. Církev lidu bude tak oživena velkým množstvím zdravých, životaschopných buněk, v nichž roste vzájemná důvěra.

A kam patří farnost v . . .?

Jistě najdete v každém obrázku něco z vaší farnosti. Snad jste také již byli někdy ve vývoji vaší obce dále než dnes. Snad se dnes také zdá nemožným mnohé, co zítra již bude schůdnou cestou. Jestliže máte před očima cíl, který vás táhne, pak můžete tuto cestu nalézt a nakonec projít. Musíte důvěřovat své vizi církve jako velkého těla Kristovo ve světě. Dokumentů, usnesení a prohlášení máme nadbytek. Nyní jde o to, abyste se vydali na cestu jako společenství života a víry.