Jan Spousta
Prázdninové dvojčíslo Getseman začíná blokem věnovanýmvyznání víry. Inspirací nám byla podnětná přednáška prof. UrseBaumanna, v níž tento ekumenický teolog z Tübingen představil Projekt Krédo, shromažďujícía analyzující soudobé pokusy o formulaci vyznání víry slovysoučasného jazyka.
Vedle výtahu z Baumannovypřednášky (pořízeného z autorových písemných podkladů) a rozhovoru,který mi pro Getsemany poskytl, přinášíme také přehled dějin vyznání víry,sestavený Ondřejem Bastlem, a díky laskavostimanželů Heczkových i tři soudobá vyznání víryčeského původu. Připadají mi zajímavá a zdařilá, i když třeba stálenemohu uvěřit, že Bůh chce, aby měl každý člověk bezplatnou zdravotní péčia bezplatné vzdělání. Ale konec konců, mohu si sestavit své konkurenčníkrédo, kde vyjádřím přesvědčení, že Bůh chce, abychom se o své životní potřebystarali pokud možno také trochu sami.
Vlastně by to nebyl až tak špatný prázdninový domácí úkol,pokusit se o vlastní formulaci své osobní víry. Pokud se ho chopítea výsledek zašlete k nám do redakce, možná budeme moci rozvinoutProjekt Krédo i v našem českém prostředí.
Další dva rozsáhlejší texty jsou věnovány Katolickéteologické fakultě Univerzity Karlovy a jejich autorem je Martin Vaňáč. První z nich napsal jako člen tamní akademickéobce, i když již absolvovavší, a je to opětjakýsi lékařský bulletin o průběhu choroby (prognóza: stále nevyjasněná,i když pacient doufejme přežije).
Druhý příspěvek pak Martin uvádí coby historik a nadjedním dobovým dokumentem analyzuje přesun fakulty do Dejvic z centraměsta ve dvacátých letech 20. století. Tehdejší profesoři se odsunu naperiferii Prahy báli jako odsunu na okraj dění a argumentovali mimo jiné,že tam nebude možno s úspěchem konat veřejné přednášky. Pokud mohuposoudit, jejich nástupci o šedesát let později by zřejmě naopak uvítaliodstěhování někam do křivoklátských lesů, jen aby na jejich přednášky aninenapadlo chodit nikomu jinému než řádně zapsaným kandidátům kněžství. Doufejmetedy, že až se fakulta zmátoží, bude opět služba širší veřejnosti – třebasměrem k studentům techniky a dalších blízkých fakult – opět jednouz důležitých priorit tohoto ústavu.
Zajímavou analogii přináší Jan Konzalve své pravidelné biblické úvaze. V době, kdy si oficiální římskokatolickácírkev často láme hlavu nad vnitrocírkevní polaritou,údajně bránící klidné práci, poznamenává, že ve fyzice je tomu právě naopak:práce se může konat jen tehdy, když existuje nějaká polarizace, rozdílpotenciálů.
A ještě bych Vás chtěl upozornit na vyprávění HanySedlákové, které jsme podle jeho incipitu nadepsali „Chci vám napsato svém životě a o tom, že Bůh miluje každého člověka, kterýv něho věří“. Svérázná a místy dosti syrová směs biografickéhovyprávění, legendy, náboženského svědectví a sebeobhajobynám může pomoci otevřít oči pro problémy Romů v naší společnostia pro jejich vnímání světa. A možná i takové vyprávění může býtzařazeno k tématu vyznání víry – tito lidé nejsou zvyklí formulovat krátkéa vybroušené teze, esence nauky; jejich vyznáním víry je jejich biografie,jak ji vypravují a převypravují.
Přeji vám radostné a požehnanéléto.
Poslední komentáře