Tichý křest: konverze z islámu v Německu

„Nepodaří se vám to, nechtějí se přece vystavit nebezpečí" - tuto větu slyší člověk pořád dokola, když dělá výzkum o konvertitech od islámu ke křesťanství v Německu. Velikonoční křest italského žurnalisty egyptského původu Magdiho Cristiana Allama papežem Benediktem XVI. na téma změny náboženství dočasně upozornil veřejnost. Jinak to však je tabu. A má to svoje důvody. „Odpadnutí od islámu" je pro pravověrné muslimy nepřijatelné. V islámem ovládaných státech jako je Saúdská Arábie nebo Írán se trestá smrtí. Ale i v Německu se konvertité bojí o život, ví Aytac Güzelmansur. Teolog tureckého původu je sám konvertita a pracuje ve Frankfurtu v Kanceláři pro křesťansko-islámské setkávání a komunikaci.

Zatímco přestupy k islámu se často slaví velice hlasitě, „dávají bývalí muslimové často přednost tichému křtu," vysvětluje Güzelmansur. Zná i případy, kdy konvertité ze strachu křest přeložili do Spojených států nebo cestu k nové víře úplně přerušili. Také Friedmann Eissler z Evangelické ústřední kanceláře pro otázky světového názoru potvrzuje: „Není vůbec snadné přestoupit z islámu ke křesťanství." Noví křesťané se v Německu často setkávají jen v soukromí svých domovů. V jiných evropských zemích - třeba v Itálii nebo Francii - je tomu ovšem jinak.

„Nebezpečí sahá od šikany až v extrémních případech k ohrožení života," vysvětluje Michaela Wuggazerová z augšpurské diecéze. Pokud se projeví intenzivní odpor v příbuzenstvu nebo v muslimské obci, je třeba být opatrný a v případě potřeby konzultovat policii. Johannes Mahmood Zakaria skutečně před několika lety policii volal. Čtyřiapadesátiletý ekonom dostával hrozby smrtí poté, co v novinách oznámil svůj přestup ke křesťanství. „Nemám strach, chci vydat svědectví," vysvětluje. Chce tím také muslimům „vzít strach z přestupu, opět jim darovat jejich svobodu lidí milovaných Bohem."

Farář Christoph Biskupek z farnosti Sv. apoštolů v Kolíně nad Rýnem, který v rýnské arcidiecézi pečuje o konvertity, varuje před paušálními soudy. „Existují katakomby, ale většina lidí může bez překážek žít jako křesťané," říká. Křesťanství podle něj má velkou přitažlivost a je pociťováno jako osvobozující.

Cesty k nové víře jsou různorodé. Popudem může být četba bible nebo manželství, nezřídka je to setkání s angažovanými křesťany. U Memduha Uysala, obyvatele Kolína nad Rýnem původem z Turecka, to byl jistý americký voják, kterého poznal ve své vlasti. Dnes je Uysal členem kolínské evangelikální obce. V Německu se cítí v bezpečí, i když mu „turečtí islamisté a fundamentalisté již mnohokrát posílali nadávky a hrozby e-mailem".

Přesný počet konvertitů není znám, přestupy se nikde centrálně nezaznamenávají. Güzelmansur odhaduje ročně kolem 200 případů na katolické a 300 na evangelické straně. Německá biskupská konference na jednu stranu povzbuzuje „šířit odvážně Krista, světlo života," varuje však zároveň před jakýmkoli náznakem nátlaku. To Biskupek považuje za významné: „Kandidát křtu nesmí víru přijmout z odporu k islámu, ale na základě pozitivního vnitřního přesvědčení."