Knihovnička Getseman

Sociolog náboženství Zdeněk R. Nešpor uveřejnil knihu Ne/náboženské naděje intelektuálů s podtitulem Vývoj české sociologie náboženství (nakladatelství Scriptorium). A nejen sociologie v úzkém smyslu, musíme dodat; podrobná a pečlivě rešeršovaná práce popisuje víc než století českého náboženského myšlení i ve filozofii, religionistice, ba i marxistickém „vědeckém ateismu". Samozřejmě že kniha, která přináší vše od zhodnocení Masarykova náboženského-filozofického vývoje až po statistiku počtu příspěvků o náboženství v jednotlivých ročnících Rudého práva, nemůže všechny oblasti prozkoumat do maximální hloubky. Právě svým širokým záběrem však vedle zajímavé četby může sloužit i jako encyklopedie „kdo byl kdo" v českém náboženském myšlení a může inspirovat další vědce k badatelským výpravám na některá dosud jen spoře zmapovaná území českých dějin.

Další velice užitečná historická práce obhlíží epochu o něco starší a území západně od nás: Hugh McLeod se v knize Sekularizace v západní Evropě (1848-1914), vydané nakladatelstvím CDK Brno zaměřuje na tři západní země, Francii, Anglii a Německo, a pečlivě rekonstruuje jednotlivé aspekty tamního procesu zesvětštění. Nezajímá ho jen role politiků a intelektuálů, ale všímá si také sociologických charakteristik jednotlivých důležitých sociálních skupin nebo dobové lidové kultury. Velmi zajímavý příspěvek k otázce, jak se Západní Evropa z role centra křesťanství dostala do pozice centra světového ateismu. Malou ukázku z knihy, přehled vědeckých přístupů k sekularizaci, přinášíme níže.

Antropoložka z bristolské univerzity Fiona Bowie vydala česky učebnici Antropologie náboženství s podtitulem Rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví (nakladatelství Portál). Je psána na úrovni vhodné pro studenty nižších ročníků vysoké školy, ale zároveň nabízí dost nových informací i vzdělanějšímu čtenáři, zejména pokud není antropologem - přehledy zajímavých výzkumů, poznatků a metodologických přístupů. Důraz je na feministickou perspektivu sledované látky, ale přes jistou módnost takového přístupu kniha působí promyšleným, celistvým dojmem.

Ondřej Beránek a Pavel Ťupek jsou dva arabisté nejmladší badatelské generace. Jejich společná práce Dvojí tvář islámské charity (CDK Brno) se zaměřuje především na odvrácenou tvář této charity, tedy financování různých teroristů a džihádistů z peněz na dobročinné účely; nezanedbává však ani obecněji užitečný teoretický úvod o charitě v abrahamovských náboženstvích a zejména v islámu.

Slovinský levicový filosof Slavoj Žižek dal rozhovor svému českému kolegovi Michaelu Hauserovi, a ten byl pod názvem Humanismus nestačí vydán v útlé brožuře spolu s Žižekovým esejem K materialistické teologii (nakl. FILOSOFIA). Ačkoli prý Žižekova rodina je českého původu a jeho předek se jmenoval Žižka, je tento filosof-provokatér v Česku poměrně málo znám, přestože již patří k předním světovým myslitelům dneška. Téma eseje je navíc velmi křesťanské, jakoby v něčem navazující i na domácí tradice Milana Machovce a dalších marxistů hledajících pozitivní inspiraci u kolegů z teologických fakult.

Vyšlo druhé číslo ročníku 2008 revue Souvislosti. Tématem je srpen 1968, hlavní literární blok patří polskému malíři a spisovateli jménem Józef Czapski (1896-1993), náhodou také jednomu z mála polských důstojníků v sovětském zajetí konce třicátých let, kterým se podařilo uniknout smrti rukou Stalinovy tajné policie.

JaS