Jste zde

Přítomnost církve ve světě

Kardinál Martini užívá k vyjádření situace církve a jejího poslání v dnešním světě tří biblických obrazů Izraele v cizím prostředí:

Matouš 4,13 mluví o Ježíšově .sestoupení" z Nazareta do Kafarnaum; Nazaret, to je idylický domov, Kafarnaum, to je velké, otevřené, pohanské a pluralistické město - obraz dnešní Evropy.

Podobně tomu je u Jeremiáše v kapitole 29. Prorok musí čelit nostalgickým přáním vrátit se do Jeruzaléma. I dnes je pochopitelná touha vrátit se ke .starým dobrým časům", místo abychom vytrvali v babylónských poměrech.  Prorok říká: Není žádné cesty zpět. Vaše poslání je tam, kam vás Bůh uvedl:

.Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj." (Jr 29,7) Jonáš 4: Na konci tohoto didaktického vyprávění o povolání Izraele ve světě je Jonáš poučen, že jeho starost o uschlý skočec je nicotná oproti velké starosti Boží: .A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než 120 000 lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?" (Jon 4,11)

Kardinál Martini vyvozuje z těchto biblických míst, že je naším povoláním  být přítomni v moderní Evropě v kritické lojalitě, přičemž lojalitu označuje za dvakrát důležitější než kritiku. Svůj úkol v Evropě můžeme naplnit jen laskavě-kritickou přítomností, pouze v pohledu lásky na současnou kulturu.

podle zahr. pramenů