Evangelická konference o světovém katechismu

Konferenci o novém katechismu katolické církve uspořádal evangelický institut pro studium konfesí v Bensheimu. Ve srovnání s drtivou kritikou, která se ozývá z katolické církve, byl ráz konference spíše pozitivně kritický. Je dobře, že katolická církev řekla v určitých věcech otevřeně a závazně, co o nich učí - je to lepší než nezávazná blahosklonnost zakrývající problémy. O katechismu lze říci totéž co o celém koncilu: Katolická církev se na koncilu stala evangeličtější, katoličtější a římštější současně. I z katechismu lze nashromáždit doklady pro kteroukoli z těchto tendencí. Katechismus je třeba vidět ve spojení se současně vydaným dokumentem Papežské biblické komise o výkladu Písma v církvi - tento dokument představuje kompenzaci progresivním kruhům v kurii za loajalitu k novému katechismu, a oba dokumenty dohromady tedy vyjadřují stav ve vedení římsko-katolické církve.  V katechismu se najdou opravdu pozoruhodné věci - např. pověření Petrovo je vykládáno tak, jak je vykládal Luther a reformace: Církev stojí na Petrově víře, nikoli osobě. Evangelické pohledy přešly do katechismu z německého Katolického katechismu pro dospělé - v této souvislosti se ovšem ukazuje, že zajímavé je nejen to, co v katechismu je, ale zvláště, co v něm není - např. co se vypustilo v pasážích inspirovaných německým katechismem, co se vynechává v citátech z koncilních dokumentů a pod. (např. vynechání pozitivní pasáže o možné interkomunii). Národní překlady katechismu jsou vlastně překlady z latinského originálu, který ještě neexistuje - důvodem je snad, že latinské citace z církevních Otců by dávaly příliš velký prostor pro překlad. Jistým signálem je i odbytí hesla .ekumenismus" v rejstříku i trapné pletení si reformovaných i reformačních církví tamtéž. Ekumenicky nejpozitivnější je část o modlitbě, postavená na duchovní zkušenosti východní církve.

• v-