Kdo vlastně platí daně?

Možná jste se podívali do daňového přiznání svých bohatších přátel a užasli jste, že vy, kdo žijete na hranici existenčního minima, platíte větší daně než oni. Der Spiegel 12/96 ukazuje, že přinejmenším v německých poměrech je člověk s vysokými příjmy, vzdychající pod tíží progresívní daně, čirý fantom. Daně v plné výši platí jen ti nejchudší. Čím větší příjmy člověk má, tím je pro něho snazší se z daňové povinnosti vyvléci. Nejbohatší jednotlivci a instituce neplatí téměř nic. K nízké či nulové dani vede řada cest, z nichž mnohé jsou zcela legální a jiné projdou, protože bohatí si mohou dovolit špičkové daňové poradce. Podmínkou všech daňových úniků a úlev je mít hodně peněz. Milionářům s nulovou daní pak vzniká na základě daňového přiznání nárok na různé sociální výhody...

Odhaduje se, že státní pokladně uniká ročně takto asi 105 miliard marek.  Ministru financí Waigelovi chybí ve státní pokladně 16 miliard. Uspoří je samozřejmě na těch nejchudších, tj. na sociální politice.