Prairie Messenger, Vol. 73, No. 15, Oct 30, 1995
Edmonton (CCN) - Katolíci tvrdí, že jejich církev je
eucharistická. Pro mnoho katolíků z diecéze Fort Smith v Mackenzie je
to však prázdný pojem.
Nedostatek kněží je v rozlehlé severní diecézi tak
akutní, že některé z farností zůstávají celý rok bez slavení mše. Biskup
Denis Croteau, který byl v Edmontonu ve dnech 12. až 17. října 1995 na
každoročním zasedání kanadské biskupské konference, říká, že má běžně 9 kněží
na službu v diecézi s 38 farnostmi a 21 tisícem věřících. Zhruba 14
tisíc z nich jsou Indiáni Dene, 1 tisíc Inuité (Eskymáci) a 6 tisíc
bělochů. Během jednoho roku čtyři z kněží odejdou a Croteauovi zůstane na
pokrytí největší kanadské diecéze o rozloze 1.5 miliónu kilometrů čtverečních
pouze 5 kněží, většinou starších 60 let.
V diecézi Fort Smith v Mackenzie jsou pravidlem
pohyblivé bohoslužby. „Jestliže
zdůrazňujeme, že naše církev je založena na eucharistii a že eucharistie je
srdcem naší víry, pak zbavit naše lidi možnosti přijetí této svátosti je pro mě
velmi těžkou věcí," naříká Croteau.
Je to věc tak těžká, že v březnu roku 1994 psal
Croteau papeži a žádal jej o svolení k ordinaci místního 85-letého
domorodého staršího. Ve svém dopise do Říma uvedl, že ordinací tohoto staršího
by udělal stejnou věc, jakou dělali apoštolové v prvotní církvi:
přicházeli do společenství ustavit církev a před svým odchodem povolali jednoho
ze starších k vedení společenství. .Sv.
Pavel podává seznam všech vlastností, které má takový starší mít, a poté na něj
vkládá ruce a ordinuje jej k vedení církve," objasňuje Croteau. Starší ordinovaní apoštoly museli mít úctu
lidu, nesměli být chamtiví, pracovat pro peníze a museli být pevní ve víře. "Pro nedostatek kněží jsme v obdobné situaci," řekl Římu Croteau. „Církev
byla sice založena, ale pak byla ponechána sobě samé." Jeho starším je 85-letý
vdovec z kmene Chipewyanů z vesnice u Velkého Otročího jezera.
Splňuje kritéria, která požadovali apoštolové a která aplikuje Croteau. „Římu
jsem řekl: Proč jej nemůžeme ordinovat, aby sloužil a povzbuzoval své
společenství i svátostně?" Ale i Croteau si je vědom, že domorodý starší „není
ideálním kandidátem kněžství v tom smyslu, v jakém je kněžství dnes
chápáno." Nemluví anglicky a nemá předepsané vzdělání. Řím návrh nezamítl, ale
upozornil na to, že 85-letý stařec "nebude společenství příliš velkou pomocí."
Před konečným rozhodnutím požadovali doklady o jeho teologickém vzdělání se
seznamem absolvovaných přednášek. Tím byla tato myšlenka smetena ze stolu,
protože muž předepsané vzdělání nemá a v 85 letech lze po něm těžko chtít,
aby šel na jih a vzdělával se pět či více let. „Naučil jsem ho sloužit mši."
Croteau řekl, že by jej ordinoval, protože určitou praxi získal. Ale nejprve v Římě
zjišťoval, kam až může jít, protože se jedná o extrémní případ. Počítá s tím,
že by v Římě nebylo námitek, pokud by bylo kandidátovi 55 let. „Nechci to
prosazovat násilím, protože ten člověk nemá ani základní vzdělání." Co tedy
Croteau dělá? „Hledám mladšího kandidáta, který by mohl získat základy vzdělání
v biblistice, teologii a pastoraci a pak mohl být ordinován." Kandidát by
nemohl projít extenzívní přípravou kněžství na jihu, protože „naše potřeby jsou
odlišné než na jihu. Naše společenství nepotřebují kněze, kteří by měli
vzdělání po způsobu sv. Tomáše Akvinského." Pokud nebude mít mladší kněz
veškeré požadované vzdělání, nebude možno s ním manipulovat, což je v daném
případě výhodné. „Bude patřit k diecézi a bude daleko více patřit i ke
svému společenství," říká Croteau. Současně
s hledáním vhodných kandidátů kněžství připravuje Croteau laiky, aby byli
schopni zajistit většinu úkolů, které dříve vykonávali kněží. „Tlačím laiky k tomu, aby byli s to
vést přípravy ke křtu a dokonce i křtít, katecheze před prvním svatým
přijímáním, aby navštěvovali nemocné a umírající, zařizovali pohřební obřady,
vedli přípravy před manželstvím a dokonce oddávali." Mnoho pohřbů v diecézi
se koná bez přítomnosti kněze. Občas ale
lidé vydávají obrovské částky na to, aby mohl kněz přiletět a pohřební obřady
vést.
Nedostatek kněží ve Fort Smithu v Mackenzie je „požehnanou
přetvářkou," říká Croteau. "Skutečnost, že nejsou kněží, vede laiky k vědomí,
že církev je jejich církví a pokud mají přežít, musí vynaložit úsilí," tvrdí
biskup. V r. 1993 Croteau spolu s ostatními
severskými biskupy za jednomyslné podpory biskupské konference Západu požádali
Řím, aby jim dovolil ordinaci ženatých domorodců. Domorodci akceptují celibát v případě
kněžíbělochů, ale nikoli ve svém vlastním případě. Croteau vysvětluje: „Mít
děti je pro ně velice důležité. Každý, kdo by nebyl schopen se oženit, by
nemohl mít autoritu vůdce. To je součást jejich kulturního myšlení." Ale v Římě
nebyl návrh biskupů přijat příliš dobře. „Jednali jsme o tom a řekli nám: v žádném
případě. Udělá se výjimka pro sever a vzápětí se stane pravidlem celé obecné
církve." Nyní už Croteau neplýtvá energií na to, aby prosadil ordinaci ženatých
domorodých kněží. Řekl: „Vím, že je to nemožné. Raději budu pracovat na tom, co
možné je."
Přeložila
Darina Píchová.
Poslední komentáře