Asijské katolictví

Asijská synoda

V rámci Kontinentálního shromáždění římské biskupské synody se sešla 19. 4. 98 Asijská synoda. Asie je největší kontinent s nejmenším podílem katolíků v populaci ve srovnání s Evropou, Amerikou a Afrikou.  Šéf Kongregace pro misie kardinál Jozef Tomko všude zdůrazňuje, že v příštím tisíciletí to bude Asie, kde se církev musí rozrůstat. V Asii žije 3,5 miliard lidí, z nichž je pouze 3 % katolíků. Jen Filipíny (58 mil. katol.), Jižní Korea (3,4 mil. katol.), Indonézie (5,4 mil. katol.), Vietnam (5,9 mil. katol.) a Sibiř (1 mil. katol.) církev nechápou jako „exotickou sektu z Evropy". Ve dvou nejlidnatějších zemích světa jsou katolíci sice v menšině, nikoliv však nevýznamné: Indie má 16 mil. a Čína nejméně 10 mil. katolíků.  Asie má 600 biskupů a 14 kardinálů, kteří mohou volit papeže.  Největším problémem v Asii je však konkurence s náboženstvími jako islám, hinduismus, buddhismus, taoismus a šintoismus. Katoličtí teologové proto ve snaze navázat dialog musí hledat nové cesty, které jsou však v Římě nezřídka odsuzovány jako odchylky. Takovým způsobem byl nedávno exkomunikován a zase opět rehabilitován teolog ze Srí Lanky Tissa Balasuriya.  Papež zahájil Asijskou synodu bohoslužbou v bazilice sv. Petra s kázáním, ve kterém připomněl, že křesťanství má svou kolébku v Asii a vyzval k misii na tomto kontinentě v třetím tisíciletí. Bohoslužbu obohatily tance v indonézských krojích, indické a korejské rituály.

Dostavilo se 252 účastníků, mezi nimi 100 biskupů z Asie, nejvyšší představení deseti řádů a šéfové vatikánských kurií. Přítomno bylo i 40 teologů, ale bez práva hlasování, a šest delegátů z jiných křesťanských církví. Z Čínské lidové republiky nebyli kromě Hongkongu žádní biskupové pozváni, neboť podle slov generálního sekretáře synody kardinála Jana Schotte Vatikán neuznává ani státem uznanou „vlasteneckou" biskupskou konferenci, ani biskupskou konferenci .podzemní církve". Papež pozval při svém kázání pouze symbolicky devadesátiletého biskupa z Wanxianu Matthiase Duan Yinminga s jeho koadjutorem Josephem Xu Zhixuanem (81), kteří náležejí k podzemní církvi. Oba biskupové nato řekli žurnalistům, že jen písemné pozvání by mohlo mít naději na úspěch. Vatikán proto ihned poslal oběma biskupům telegram s pozváním na synodu. Biskup Duan Yinming je jediný Vatikánem jmenovaný biskup.

Už první řečníci zahájili diskusi na téma poevropšťování Asie hlásáním křesťanství. Filipínský biskup Arturo M. Bastes z Romblonu řekl: .co potřebujeme, je změnit evropsky zaměřenou církev na autenticky asijskou".  Japonský biskup Francis X. Kaname Shimamoto řekl, že asijská církev .musí odložit svůj evropský kulturní háv. . . jinak zůstane pro asijské národy jen náboženstvím cizinců". Poevropštěná je výchova kněží i liturgie. Proto je nutná radikální reforma, která je ale uskutečnitelná jen tehdy, dostanou-li místní církve k tomu volnou ruku, potřebnou samostatnost. I ekuména je poznamenána podobně: dialog s nekřesťanskými vyznáními nemůže být veden způsobem .hájení křesťanských pravd", nýbrž hlásáním lásky. Syrský biskup Armando Bortolaso z Aleppa řekl, že katolíci „se musí snažit těm druhým přiblížit, ne je chtít přetáhnout".

Konkrétně se k autonomii vyjádřil indonézský biskup Francis Xavier Sudartanta Hadisumarta z Maokwari-Sorongu. Podle druhého vatikánského koncilu církev není „monolitická pyramida", nýbrž .společenství obcí", řekl.  Proto požadoval, aby římská kurie dala biskupským konferencím více pravomocí k rozhodování. Sudartanta dále navrhl zřízení nových patriarchátů v Asii, podobně jako jsou na Blízkém východě, autonomních a se synodální rozhodovací strukturou. Žádal dále možnost vytvoření samostatných asiatských ritů, podobně jako známe orientální rity.

Situace katolické církve v lidové Číně

V Pekingu je současně 13 farností. Např. v kostele Nantang (Jižní chrám) jsou 4 mše v neděli s velkou návštěvou, první je latinská v 5,45 hod. a poslední je anglická v 11 hod. Latinská bohoslužba je sloužena podle nového misálu s pokoncilní reformou. Ve farnosti Beijtang je 10 000 katolíků s třemi kněžími, kteří týdně křtí kolem deseti většinou dospělých nových členů církve. Přírůstek nových katolíků v celé Číně je ročně asi 50 000, mezi nimi mnoho intelektuálů. V celé Číně funguje 115 diecézí s 12 kněžskými semináři a s celkem asi 4000 kostely.

Průměrný věk biskupa je 77,6 roku. Kněží je asi 1000 a odhady věřících jdou až do 80 milionů.

Tyto údaje se týkají jen jedné církve, neboť „vlastenecká" či „podzemní" je dnes rozlišení podle vztahu ke státu, ne k papeži, neboť dnes uznávají papeže všichni katolíci v Číně a ani ve víře údajně není rozdílu.  Někteří biskupové jsou ženatí, ne však, aby se před státem ukryli, nýbrž naopak, kvůli státu, který v tom viděl důkaz oddělení se od papeže. Dnes však papež de facto uznal biskupa v Pekingu Michaela Fu, kterého osobně v audienci přijal, poněvadž papeže ujistil svou věrností a manželství označil za pouhé maskování, ale ne za skutečnost. Podobně byl papežem přijat i biskup Antonius Li, jeden z nejproslulejších exponentů „vlastenecké" církve, a došlo dokonce ke koncelebraci těchto duchovních s papežem.  Podle „vlastenecké" církve je v podzemí problém s teologickým vzděláním kněží, z nichž mnozí mají jen základní školu. Ale „podzemí" se hájí, že apoštolové teologické vzdělání také neměli.