Londýnský deník „Daily Telegraph" otiskl zprávu o tajném
zasedání 24. anglikánských církevních zástupců, mezi nimiž byli i 3 biskupové.
Sešli se, aby se radili o 900 farnostech, které se staví proti svěcení žen. Hrozí nebezpečí odpadu ke katolické církvi.
Shromáždění se sice usneslo, že se námitkami bude zabývat, ale od svěcení žen v žádném
případě upustit nechce. Vedení církve je toho názoru, že když se někdo se
svěcením žen smířit nemůže, tak udělá nejlépe, když z církve vystoupí.
V Dánské luterské církvi jsou ženy ordinovány už 50
let. První tři teoložky byly ordinovány v dubnu 1948 navzdory protestům a
demonstracím. Dnes třetinu duchovenstva tvoří pastorky, a tendence je rostoucí.
Během příštích deseti let se očekává, že pastorky budou tvořit většinu. Podle
teologa Hanse Rauna Iversena .ženy dokázaly, že mají lepší schopnosti
komunikovat, jsou schopnější vcítění, náboženských citů, a dokáží se lidem více
přiblížit".
Pákistánský katolický biskup John Joseph (65) z Faisalabadu
se na protest proti diskriminaci křesťanů před soudní budovou zastřelil ranou
do šíje. Chtěl se především postavit
proti popravě katolíka Ayuba Maisha (25), odsouzeného k smrti údajně za
blasfémii. Udal ho jeho soused, že se prý zastával také k smrti za
blasfémii odsouzeného spisovatele Salmana Rushdieho, autora Satanských veršů,
který žije v úkrytu. Pravým důvodem udání však byl spor o pozemek.
Biskup John, bývalý profesor a rektor teologické fakulty,
známý bojovník za lidská práva, se zasazoval v první řadě za jednotu
muslimů a křesťanů. V islámské
republice Pákistán je 132 milionů obyvatel, a z toho 2 miliony křesťanů.
Stát vydal proti křesťanům zákony diskriminačního charakteru, které jsou navíc
podporovány atentáty na ty, kteří se provinili rouháním proti Koránu nebo kteří
takové vezmou v ochranu.
Smrt biskupa nebyla zbytečná, rozsudek smrti proti Ayubu
Maishovi byl zrušen.
Brněnské nakladatelství CDK, tentokrát ve spolupráci s pražským
Vyšehradem, vydalo druhý díl třísvazkové Systematické teologie, uspořádané F. S. Fiorenzou a J. P. Galvinem. Témata druhého
dílu jsou: Ježíš Kristus; Církev; Hřích a milost; Svatí a Marie. Standardní
učebnici římskokatolické systematické teologie na soudobé úrovni můžeme jen
doporučit každému, kdo nechce v této oblasti zůstat u katechismu.
Bunluen Mansap: .Musíme se zbavit svého komplexu
nadřazenosti"
V revui vydávané Konfederací asijských biskupských
konferencí se objevila výzva, kterou podal Michael Bunluen Mansap, biskup z Ubonu
v severovýchodním Thajsku:
V roce 1974 po prvním zasedání asijské konference
jsme zdůraznili, že by evangelizace měla být prováděna místními církvemi,
asijskou církví, a nikoli církví z Říma. Chápeme evangelizaci jako úsilí a
misii, při níž má být realizováno Boží království, a nikoli jako viditelné
rozšiřování římské katolické církve v Asii.
V Thajsku je nás katolíků 280 tisíc a pohlíží se na
nás jako na cizí a menšinovou církev. Jsem přesvědčen, že budeme ve stejném
postavení ještě v roce 3000, pokud neuděláme drastické změny. (. . .) Naslouchejte
nám. My chceme dojít s evangeliem ke všem lidem.
Především bychom se měli řídit myšlenkou pokory, což znamená
neevangelizovat tak, že budeme stále rozšiřovat území naší viditelné církve,
ale že dáme svůj život za plnější život lidí, zejména chudých a těch, kdo jsou
na okraji. Tak to vyjádřilo naše první generální shromáždění: „Musíme pracovat,
trpět a doprovázet lidi, být s nimi v jejich problémech, v jejich
práci, v jejich boji za lidštější život a v jejich hledání smyslu
lidského života a pokroku."
Dalším aspektem církve je to, že je bohatá, má velké školy,
krásné kostely, má všechny prostředky k evangelizaci, auta, moderní
vybavení. „Neměli bychom toto bohatství využívat pouze pro službu chudým, ale
rovněž jednat jako hlas těch, kdo žádný hlas nemají. K tomu dojdeme tak,
že budeme mluvit, pracovat a trpět s chudými. Máme mezinárodní kontakty, a
proto bychom měli zvednout náš hlas za ty, kdo žádný hlas nemají."
Poslední komentáře