Realizace koncilu - nejlepší příprava na rok 2000

Obnovenou angažovanost pro aplikaci Druhého vatikánského koncilu na život každého jednotlivce i celé církve označil Jan Pavel II. v listě Tertio millennio adveniente za nejlepší přípravu na jubilejní rok 2000. Jubilejní rok v biblickém pojetí charakterizuje radost z odpuštění, proto papež vyzývá k pokání. Cituje koncilní učení, že církev je svatá a současně má zapotřebí stálou obnovu a pokání. Papež konstatuje, že se synové a dcery církve často vzdálili duchu evangelia a místo svědectví víry nabízeli světu anti-svědectví a pohoršení. Zvláště je zmíněna netolerance a násilí, potlačování cizího mínění a klima fanatismu, jemuž dokázali uniknout jen .vpravdě svobodní a Bohem naplnění duchové". Vinou zmíněných fanatiků neodrážela církev podobu ukřižovaného Krista, jeho trpělivou lásku a pokornou mírnost. Papež v tom vidí lekci pro budoucnost, aby se církev řídila .zlatým principem koncilu", podle něhož pravda se neprosazuje jinak než silou pravdy samotné (DG 1). Pokání je nutno činit i za roztržky, jichž bylo toto tisíciletí plné, a příprava na jubileum musí vést ke zintenzivnění ekumenického úsilí modlitebního i teologického, tak aby v roce 2000 byla když už ne jednota, tedy aspoň vědomí, že překonání rozkolů je velmi blízko. Předmětem zpytování svědomí má být i zodpovědnost křesťanů za současný svět a jeho nespravedlnosti. Papež však považuje za nutné ukázat i ovoce víry a nenechat upadnout v zapomenutí svědectví mučedníků, na něž je naše století bohaté. Jde o společné dědictví katolíků, pravoslavných, anglikánů a protestantů, a tento .ekumenismus svatých" je podle papeže nejvýmluvnější.  (Tato pasáž není samozřejmá, dřívější koncily jasně vyhlašovaly mučednictví nekatolíků pro Krista za bezcenné.) Papež chce uvést martyrologium na současný stav, svatořečit svědky naší doby, takže další Sarkander už našim fundamentalistům snad neprojde. .Zvláštním způsobem se bude usilovat o uznání heroických ctností mužů a žen, kteří své povolání realizovali v manželství, neboť jsme přesvědčeni, že v tomto stavu není nedostatek plodů svatosti a cítíme potřebu najít vhodný způsob, jak tuto svatost zjistit a představit ji církvi jako vzor pro ostatní křesťanské manžele." Nakonec papež načrtává bezprostřední přípravu: Rok 1997 má mít christologický charakter a být návratem k Bibli a k důrazu na víru a křest, což vše má být i ekumenickým impulsem. R. 1998 klade důraz na Ducha sv. a má vést ke znovuobjevování přítomnosti a působení Ducha sv. v církvi i jako síly evangelizace, motoru ekumenismu a zdroje naděje, zdůrazněno bude biřmování.

R. 1999 staví do centra Boha Otce, v popředí bude obrácení a svátost pokání, nejen negativně jako odložení zlého, ale jako obrácení k lásce. Důraz na lásku má ukázat a zintenzivnit to, že církev dává přednost chudým, lidem na okraji a diskriminovaným všeho druhu. Tematizována bude krize civilizace a dialog se světovými náboženstvími, zejména pak s židy a muslimy, se setkáními na svatých místech monoteistických náboženství. Konečně rok 2000 vyvrcholí mezinárodním eucharistickým kongresem a setkáním všech křesťanů. V závěru listu je zdůrazněn úkol misie, protože ta je podstatou církve. .Mimoto se dnes opakuje ve světě situace na aténském Areopagu, kde mluvil sv. Pavel. Dnes existuje mnoho různých Areopagů: jsou to široké oblasti moderní civilizace a kultury, politiky a hospodářství."

• jv-