097 - léto 1999

097Okrajově

Jan Spousta

Prázdninové dvojčíslo Getseman má dvojí těžiště:

1. Blok příspěvků o dialogu Židů a křesťanů, přednesených na 8. setkání zájemců o teologii, jehož tématem byly Cesty k dialogu mezi křesťany a židy (pořadateli byl Institut ekumenických studií a vyšší odborná škola Jabok, konání 28. a 29. května letošního roku). Například zde nalezneme stať M. Plzáka, odkrývající raně křesťanské kořeny antijudaismu, nebo příspěvek O. I. Štampacha o současném židovsko-křesťanském dialogu. I když mezi námi už bohužel mnoho příslušníků „mojžíšského vyznání" nežije, musíme se o poznání a pochopení dějin a současnosti Vyvoleného lidu snažit. Jak poukazují na více místech autoři příspěvků, Židé se o nás křesťany jakožto Židé v podstatě starat nemusí; zato křesťanství si bez židovských kořenů představit nemůžeme. Petr Sláma pro tuto asymetrii razí slovo „druháctví"; a „druháci" předpokládají „prvňáky". Neodpustím si v této souvislosti připomenout nedávno vydaný sborník Dialog křesťanů a Židů (nakl. Vyšehrad, 1999). Obsahuje řadu příspěvků na dané téma, včetně příspěvků židovských autorů, bez nichž ostatně židovsko-křesťanský dialog vždy hrozí degenerovat v křesťansko-křesťanské spory o Židech.

2. Několik příspěvků přímo či nepřímo spojených s činností iniciativy Kairos 98. Především aktuální dokument č. 3, věnovaný homosexualitě. V čísle dále najdete přetisk návrhu Ústavy katolické církve, který sice pochází ze zahraničí, ale diskusi o něm u nás zahájil právě Kairos 98. Text je pro řadu lidí těžko dostupný, a proto příliš málo věcně diskutovaný, zato jeho „zásadní" kritikové z řad tzv. církvi věrných dostávají slovo velmi často. Takový Petr Příhoda v Perspektivách 4/99 dokonce na jeho základě i samotné iniciativě Kairos 98 podsunul jako hlavní cíl „přepodstatnění církve, její přeměnu na laickou organizaci typu politické strany nebo hnutí". Až někdo založí skutečně laickou politickou stranu či hnutí, k jehož základním zásadám bude patřit věta typu „naší vírou v Boha skrze Ježíše a naším křtem vodou a Duchem svatým se všichni stáváme údy těla Kristova a jsme zavázáni žít podle evangelia, které hlásal a žil Ježíš," a až toto hnutí či strana díky svým laickým voličům zasedne v parlamentu, dám Petru Příhodovi za pravdu. Do té doby si budu myslet, že ve věci ústavy katolické církve a iniciativy Kairos 98 silně přehání.

Kromě toho nepřehlédněte úryvek z neslavných dějin církví za komunismu z pera Jiřího Hanuše („My nejsme proti socialismu. My chceme udělat lepšího člověka, se kterým vy pak snáze uskutečníte své plány. Dejte nám klid k naší práci a my pomůžeme vytvářet člověka, který uskuteční socialismus.") ani koláž z prací studentek vyšší odborné školy Jabok, které jako vnější pozorovatelky „bez vyznání" v rámci předmětu Liturgika sepisovaly své dojmy z křesťanské bohoslužby.

Celkový dojem z čísla možná bude: samé okrajové záležitosti. Okrajová iniciativa bez církevního schválení prosazuje okrajové homosexuály; množství stran popsaných kvůli nepatrné židovské menšině; půlstoletí staré dějiny, na které bychom nejraději zapomněli; a nakonec ještě pohled okrajových účastníků bohoslužeb. . . Syn člověka však pobýval vždy na okraji, bez střechy nad hlavou. Přeji vám hezké léto.