Okrajově
Jan Spousta
Prázdninové dvojčíslo Getseman má dvojí těžiště:
1. Blok příspěvků o dialogu Židů a křesťanů, přednesených na
8. setkání zájemců o teologii, jehož tématem byly Cesty
k dialogu mezi křesťany a židy (pořadateli byl Institut
ekumenických studií a vyšší odborná škola Jabok, konání 28. a 29. května letošního
roku). Například zde nalezneme stať M. Plzáka, odkrývající raně křesťanské
kořeny antijudaismu, nebo příspěvek O. I. Štampacha o současném
židovsko-křesťanském dialogu. I když mezi námi už bohužel mnoho příslušníků „mojžíšského
vyznání" nežije, musíme se o poznání a pochopení dějin a současnosti Vyvoleného
lidu snažit. Jak poukazují na více místech autoři příspěvků, Židé se o nás
křesťany jakožto Židé v podstatě starat nemusí; zato
křesťanství si bez židovských kořenů představit nemůžeme. Petr Sláma pro tuto
asymetrii razí slovo „druháctví"; a „druháci" předpokládají „prvňáky".
Neodpustím si v této souvislosti připomenout nedávno vydaný sborník Dialog
křesťanů a Židů (nakl. Vyšehrad, 1999). Obsahuje řadu příspěvků na dané téma,
včetně příspěvků židovských autorů, bez nichž ostatně židovsko-křesťanský
dialog vždy hrozí degenerovat v křesťansko-křesťanské spory o Židech.
2. Několik příspěvků přímo či nepřímo spojených s činností
iniciativy Kairos 98. Především aktuální dokument č. 3, věnovaný homosexualitě.
V čísle dále najdete přetisk návrhu Ústavy katolické církve, který sice pochází
ze zahraničí, ale diskusi o něm u nás zahájil právě Kairos 98. Text je pro řadu
lidí těžko dostupný, a proto příliš málo věcně diskutovaný, zato jeho „zásadní"
kritikové z řad tzv. církvi věrných dostávají slovo velmi často. Takový Petr
Příhoda v Perspektivách 4/99 dokonce na jeho základě i samotné iniciativě
Kairos 98 podsunul jako hlavní cíl „přepodstatnění církve, její přeměnu na
laickou organizaci typu politické strany nebo hnutí". Až někdo založí skutečně
laickou politickou stranu či hnutí, k jehož základním zásadám bude patřit věta
typu „naší vírou v Boha skrze Ježíše a naším křtem vodou a Duchem
svatým se všichni stáváme údy těla Kristova a jsme zavázáni žít podle
evangelia, které hlásal a žil Ježíš," a až toto hnutí či
strana díky svým laickým voličům zasedne v parlamentu, dám Petru Příhodovi za
pravdu. Do té doby si budu myslet, že ve věci ústavy katolické církve a iniciativy
Kairos 98 silně přehání.
Kromě toho nepřehlédněte úryvek z neslavných dějin církví za
komunismu z pera Jiřího Hanuše („My nejsme proti socialismu. My chceme udělat lepšího
člověka, se kterým vy pak snáze uskutečníte své plány. Dejte nám klid k naší
práci a my pomůžeme vytvářet člověka, který uskuteční socialismus.") ani koláž
z prací studentek vyšší odborné školy Jabok, které jako vnější pozorovatelky „bez
vyznání" v rámci předmětu Liturgika sepisovaly své dojmy z křesťanské
bohoslužby.
Celkový dojem z čísla možná bude: samé okrajové záležitosti.
Okrajová iniciativa bez církevního schválení prosazuje okrajové homosexuály;
množství stran popsaných kvůli nepatrné židovské menšině; půlstoletí staré
dějiny, na které bychom nejraději zapomněli; a nakonec ještě pohled okrajových účastníků
bohoslužeb. . . Syn člověka však pobýval vždy na okraji,
bez střechy nad hlavou. Přeji vám hezké léto.
Poslední komentáře