Ve změněných poměrech v Bulharsku patří i mezi
komunisty k dobrému tónu hlásit se k pravoslaví a odvolávat se na
pravoslavné národní kořeny.
Účast na bohoslužbách je však nízká a v zemi panuje
naprostá náboženská nevědomost, v níž se těší popularitě vědmy a léčitelky
jako baba Vanga. Dekorativní vystupování
duchovních při společenských akcích nesmí zakrýt skutečnost, že zákonně život
církví, např. ani vyučování náboženství ve školách či přístup do sdělovacích
prostředků, prakticky vůbec zajištěn není. Bulharské pravoslaví se nachází v prozatím
neřešitelném schismatu, které mělo původně politické příčiny. Pronásledování
pravoslavné církve v Bulharsku bylo v 50. letech ještě krutější než
proticírkevní boj u nás, a církev se podařilo totálně zglajchšaltovat, takže ji
změněná politická situace zastihla nepřipravenou a bezradnou. Zkompromitovaní
metropolité sice vydali prohlášení lítosti za svá selhání, ale věc se
vyhrotila, když bývalý disident, atomový fyzik a kněz Sabev usedl do vedení
vládního úřadu pro církve a začal zkompromitované funkcionáře, v první
fázi patriarchu, likvidovat podle komunistických zákonů. Podařilo se mu s několika
metropolity zorganizovat novou synodu, která však nezískala podporu Moskvy ani
Cařihradu a prosazovala se čistě mocenskými prostředky, jimž se po změně vlády
nevyhýbá ani druhá strana. Sabev se ovšem rozešel se svými původními, ostatně
také zkompromitovanými spojenci a svou stranu Spasenije postupně přebudoval na
samostatné arcibiskupství, s tvrdě antikomunistickým a antiekumenickým
charakterem. Vpodstatě se už dnes jedná o bizarní sektu. Ještě ve vládní funkci
se mu sesazením velkého muftího, podezřelého ze spolupráce se státní
bezpečností, podařilo vyvolat obdobné schizma i mezi muslimy. Sabevem vytvořená
synoda by dnes byla ochotna ke spojení se starou, ale ta požaduje pro příslušné
biskupy nejtěžší církevní tresty a navíc se již vytvořila zdvojená hierarchie.
Katolíci, protestanté, a samozřejmě i různé americké sekty tvoří sice jen
mizivý zlomek obyvatelstva (sotva jedno procento), jsou však velmi aktivní a
pružní a to budí hněv pravoslaví, v současnosti neschopného akce.
Vidíme-li situaci v Bulharsku, musíme být vděčni Bohu
a duchovní zralosti biskupů z podzemní církve, že se u nás nepodařilo
vyvolat podobný rozkol.
podle MDKI Bensheim, 1/95, s. 10-13
Poslední komentáře