Z dopisů čtenářů

Velmi si přeji, aby se všichni křesťané sblížili, aby si rozuměli, aby si byli skutečnými bratry a sestrami. Denně se za to modlím. Za opravdovou lásku mezi církvemi i uvnitř jednotlivých církví, uvnitř mé .rodné" katolické. Bolí mne, že mnozí zveřejňují svou kritiku a námitky v tisku i jiných sdělovacích prostředcích - i v knihách - dřív (nebo aniž vůbec) promluví s chybujícími .čestně a poctivě" tváří v tvář. Jistěže jsou chyby a kiksy (i na vyšších místech), ale jednak si myslím, ža až příliš rychle soudíme a nepřesvědčíme se, jak co bylo míněno, a zadruhé Pán Ježíš neřekl: .Utrhejte jim na cti, kritizuje a pomlouvejte je mezi sebou, pohoršujte ostatní zveřejňováním jejich hříchů", nýbrž .Zhřeší-li tvůj bratr, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. . ." (Mt 18, 15-17) A sv. Jakub píše: .Bratři, nemluvte špatně jeden o druhém. . . Kdo jsi, že soudíš bližního?" Jednou jsem se vyznávala z hněvu na přítelkyni, která mne naštvala svým chováním vůči mně, a zakončila jsem to slovy: .Ale třeba jsem neměla pravdu." Zpovědník mi řekl: .Duše drahá, pravdu jste měla, ale neměla jste lásku!"

Z. M.