Kdo jsou dnes ti lidé, za kterými šel Ježíš ve své době
především? Odpověď na tuto otázku je pro církev životně důležitá - ale velmi
těžká, neboť to byli lidé nábožensky nevyhovující, mravně v nepořádku v nápadných
věcech a práce s nimi dováděla Ježíše občas k citovým projevům, které
narušují naši představu stoicky klidného sladkého Ježíše. Dostal se mi do rukou
časopis alternativních iniciativ A-contra. Anarchisté a ekologové, kteří za ním
stojí, možná splňují výše uvedená kriteria, pro která bychom se od nich měli
odvrátit. Na rozdíl od Ježíšových současníků sice asi nenosí pod pláštěm meč,
ale jinak určitě najdeme dost důvodů je odsoudit. Můžeme to však vidět i jinak:
Najdeme zde lidi otevřené zásadně jiné budoucnosti, lidi nešťastné z toho,
že většina jejich generačních druhů prodává svou duši za chvilkové požitky a
nezajímá se o věci, které přesahují okruh jejich osobního sebeuspokojení. Lidi
snící o jiných vztazích mezi lidmi a schopné vytvářet komunity s takovýmito
vztahy - což je možná základní příznak živého hnutí.
A také lidi ochotné nastavit svou tvář pro hodnoty, které
by je nakonec nemusely zajímat. Zatím se o ně zajímá pouze oddělení
ministerstva vnitra, asi totéž, které mělo dříve na starosti nás.
Na rozdíl od Ježíše my asi nemáme schopnost učinit z nich
dělníky Božího království. A třeba to ani nejsou ti praví lidé. Přesto však
bychom se měli přes ně podívat zpětně sami na sebe, zda my jsme těmi, které
Ježíš hledá. Lidmi, kteří se nenechali koupit lákadly tohoto světa, lidmi,
kteří jsou schopni vstát a jít, vytvářet společenství života a být
alternativou. Alternativou pro, nejen
contra. Nesmíme dopustit, aby se křesťanství stalo náboženstvím usedlých
tatíků, senilně spokojených se světem. Mládí bude vždy hledat alternativu.
Nedopusťme, aby jediným zvěstovatelem radikálně nové budoucnosti byli levicoví
radikálové nebo třeba soudruh Štěpán.
Poslední komentáře