V jednom jinak vynikajícím kurzu uvádějícím laiky do
studia Nového zákona mě zarazila poznámka: Ježíšův konflikt s farizeji a
konzervativci. Návrh jistě lákavý - všichni účastníci kurzu se nepochybně budou
hlásit k progresivním, protože kdo by se nakonec chtěl přihlásit k farizejům
a zákoníkům, kteří stáli proti Ježíšovi? Kdyby to však bylo tak jednoduché! A
protože na konfliktu mezi Ježíšem a farizeji a zákoníky ukazují evangelisté
novost Nového zákona, je třeba mít v této věci jasno. Nejde jednoduše o
konflikt mezi staromilstvím a otevřeností pro nové věci, ale o konflikt mezi
tvrdostí srdce, jíž se vyznačují jak farizeové (Mk 3,5; 7, 1-13), tak učedníci (Mk
16,14; L 9,55), a tím, který je tichý a pokorného srdce. Jde o konflikt mezi
srdcem kamenným a srdcem živým, zaslíbeným u Izajáše. Evangelista Marek ukazuje
tento konflikt na sporu o to, zda je tu člověk pro sobotu nebo sobota pro
člověka a na sporu o korban - zbožný dar, ospravedlňující tvrdost vůči rodičům.
Kristova slova: .Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou
tradici" jsou jistě sama o sobě aktuální i vzhledem k dnešní církvi. Ale
nad tím vším je odmítnutí tvrdosti, která se legitimuje nábožensky. Když
Solženicyn srovnával pár mrtvol Shakespearových tragédií s masovým
vražděním v Rusku, konstatoval, že Shakespearovým hrdinům chyběla
ideologie. I křesťanská víra se může stát ideologií, uschopňující k tvrdému,
nelítostnému jednání - kterého by dotyčný - jinak hodný a slušný člověk - nebyl
bez .víry" schopen. Soudím podle došlé korespondence, že tato nelítostná
tvrdost je charakteristická pro fundamentalisty, bohužel i pro kněze, není však
na ně vůbec omezena. Dějiny církve ukazují, že i změny se často prosazovaly s tvrdostí
a bezohledností, že nositelé změn se nezřídka nakonec pustili nelítostně jeden
do druhého. Mohl bych - ač nerad - doložit i z vlastní zkušenosti, jaké
tvrdosti a netolerantnosti jsou schopni lidé, kteří kritizují tvrdost a
netolerantnost druhých. Jen na maličko odlišnou představu - třeba o detailu
formy liturgie - reagují sarkasmem a podrážděností, jakákoli diskuze se ukáže
nemožná. Jako bychom nebyli křesťany, jako by takové jednání nebylo i pod
úroveň nevěřících! Buďme tedy konzervativní či progresivní, mějme tu či onu
teologii, ale nejprve buďme křesťany!
jv
Poslední komentáře