Jste zde

Zarmoucen tvrdostí jejich srdce

V jednom jinak vynikajícím kurzu uvádějícím laiky do studia Nového zákona mě zarazila poznámka: Ježíšův konflikt s farizeji a konzervativci. Návrh jistě lákavý - všichni účastníci kurzu se nepochybně budou hlásit k progresivním, protože kdo by se nakonec chtěl přihlásit k farizejům a zákoníkům, kteří stáli proti Ježíšovi? Kdyby to však bylo tak jednoduché! A protože na konfliktu mezi Ježíšem a farizeji a zákoníky ukazují evangelisté novost Nového zákona, je třeba mít v této věci jasno. Nejde jednoduše o konflikt mezi staromilstvím a otevřeností pro nové věci, ale o konflikt mezi tvrdostí srdce, jíž se vyznačují jak farizeové (Mk 3,5; 7, 1-13), tak učedníci (Mk 16,14; L 9,55), a tím, který je tichý a pokorného srdce. Jde o konflikt mezi srdcem kamenným a srdcem živým, zaslíbeným u Izajáše. Evangelista Marek ukazuje tento konflikt na sporu o to, zda je tu člověk pro sobotu nebo sobota pro člověka a na sporu o korban - zbožný dar, ospravedlňující tvrdost vůči rodičům. Kristova slova: .Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici" jsou jistě sama o sobě aktuální i vzhledem k dnešní církvi. Ale nad tím vším je odmítnutí tvrdosti, která se legitimuje nábožensky. Když Solženicyn srovnával pár mrtvol Shakespearových tragédií s masovým vražděním v Rusku, konstatoval, že Shakespearovým hrdinům chyběla ideologie. I křesťanská víra se může stát ideologií, uschopňující k tvrdému, nelítostnému jednání - kterého by dotyčný - jinak hodný a slušný člověk - nebyl bez .víry" schopen. Soudím podle došlé korespondence, že tato nelítostná tvrdost je charakteristická pro fundamentalisty, bohužel i pro kněze, není však na ně vůbec omezena. Dějiny církve ukazují, že i změny se často prosazovaly s tvrdostí a bezohledností, že nositelé změn se nezřídka nakonec pustili nelítostně jeden do druhého. Mohl bych - ač nerad - doložit i z vlastní zkušenosti, jaké tvrdosti a netolerantnosti jsou schopni lidé, kteří kritizují tvrdost a netolerantnost druhých. Jen na maličko odlišnou představu - třeba o detailu formy liturgie - reagují sarkasmem a podrážděností, jakákoli diskuze se ukáže nemožná. Jako bychom nebyli křesťany, jako by takové jednání nebylo i pod úroveň nevěřících! Buďme tedy konzervativní či progresivní, mějme tu či onu teologii, ale nejprve buďme křesťany!

jv