Třetího dne řekl Bůh: Zazelenej se země zelení, bylinami,
které se rozmnožují semeny...
Jednoho dne někdy koncem druhého tisíciletí po Kristu řekl
člověk: Stvořme polní plody odolné proti pesticidům a rajčata, která neshnijí -
a tak stvořil potravu made in GEN-TECH.
Novel food se nazývá dílo Prométea high tech. Pod nevinnou
nálepkou se skrývá to nejmodernější, co je biotechnika schopna nabídnout.
Paleta genotechnicky manipulované výživy sahá od salátu rezistentního proti
škůdcům po až po uměle změněné enzymy, barviva a aromatické látky. Co se osnuje v laboratořích
gendesignerů, to se normálního občana zatím týkalo jen zřídka. To se změní.
Politikové, lobbysté a svazy spotřebitelů horečně zápasí o řešení, jak se
postavit k potravě high tech, tlačící se na trh. Nejnovějším milníkem na cestě k jejímu
udržení pod kontrolou je březnové usnesení Evropského parlamentu, podle něhož
se musí v omezené míře zavést povinnost označovat potravu s manipulovanými
geny. Tato povinnost je omezená a nesplňuje požadavek spotřebitelských svazů
předepsat všeobecnou povinnost označovat novel food. Výrobek musí být zvláště
označen pouze tehdy, když genově technické změny zanechaly ve výrobku chemicky zjistitelné
stopy.
Touto úpravou sice poslanci jasně protestovali proti ještě
liberálnějšímu stanovisku bruselské rady ministrů. Všeobecná povinnost
informovat zákazníka, prosazovaná sociálními demokraty a zelenými, však byla
odmítnuta křesťanskými demokraty. Tím evropský spotřebitel ztrácí skutečnou
svobodu volby. Musí kousnout do (genotechnicky manipulovaného) kyselého jablka
a spolknout nevědomky novel food.
Proč vůbec spotřebitele chránit? Vždyť dodavatelé zeleně
high tech slibují rajské poměry! Pouze pro jejich vlastní pokladny, odporují
protivníci. Ráj gendesignerů je nevypočitatelný. Lze se obávat alergií, poruchy
ekologické rovnováhy. Čtyři pětiny Němců prohlásily r. 1995, že genově
manipulovanou potravu nechtějí. Vzhledem k tomuto číslu je štrasburské
usnesení odtržené od zájmu lidí.
Je třeba si ovšem uvědomit, jak koncentrovaná moc na
poslance působila. Do uší jim hučí mocná
lobby výrobců potravin a slibuje jim investice a pracovní místa. Jejich umění
svádět oslňuje zřejmě evropské vlády natolik, že zavírají oči nad dluhy
amerických producentů novel food. Co také mají dělat jiného, když z veřejné
pokladny ročně plyne do laboratoří na hraní s geny miliarda marek. Viděno
takto dosáhli asi ve Štrasburku pro spotřebitele maximum.
Zdá se nemožné vzdorovat půvabům genové techniky. Kdo ji
hájí, veze se na vlně, která odnese všechny námitky. Je omyl se domnívat, že o
povolení novel food by mohli rozhodnout politikové a spotřebitelé. Nikoli my
máme genovou techniku, ale genová technika má nás.
Kdekoli byly technologie vhodné k tomu, aby přinesly
hospodářský zisk, přeměnily svět ke svému obrazu. Vezměme si např. auto: Všední
život, úprava měst, vztahy mezi lidmi - všechno se řídí jeho imperativy. Nebo telefon:
Koho nelze dosáhnout telefonem, ten neexistuje. Na této logice právě vydělávají
miliony výrobci mobilních telefonů. O počítačové branži to platí nejinak. Kdo
se odváží trvale vzdorovat internetu? Nějací
odbojníci se asi najdou. Uvedené výrobky však ponechávají jen minimální šanci
jejich svobodě rozhodování. Uvážíme-li, že genově manipulovaná kukuřice se může
použít při produkci krmiv, obilných vloček, sirupu a škrobu, aniž se musí její
užití vykazovat u konečného produktu, jsou všechny pochybnosti o totalitě
genové technologie rozptýleny.
Ztráta svobody spotřebitele má svůj odraz i na straně
výrobce. Stejně málo, jako může zákazník svobodně rozhodnout, zda si koupí
novel food, stejně nemožné je i stíhat výrobce za eventuální škody. Výroba
potravy high tech je jednak tak komplikovaný proces, že je takřka nemožné
postihnout konkrétní osoby za nepředvídané poškození spotřebitele, jednak by
eventuální škody, vyvolané chybnými postupy při manipulaci s geny, byly
tak rozsáhlé, že by jakýkoli trest byl ničím ve srovnání se škodami. Contergan
a Bhopal jsou ještě nevinné předobrazy možných katastrof. Vhodnější by bylo
srovnání s Černobylem, protože stejně jako největší možná předvídaná
nukleární katastrofa (GAU) je i jednou provedený zásah do genetického kódu
rostlin a zvířat nevratný. Svět už po něm nebude takový jako předtím. Zdá se, že při pohledu na tyto skutečnosti
zbývá jen rezignace. Titánští duchové, které si přivolal odpoutaný Prométheus
člověk, ho už neopustí. Štrasburský
příklad ukazuje, jak je těžké vzdorovat genové technice. Až novel food zaplaví
trhy, zbude asi jediná tržně konformní cesta - reklamní kampaň pro potraviny
třetího dne proti potravinám Soudného dne.
Z Evangelische Kommentare 4/96 přel. -jv
Poslední komentáře