Dvacet katolických organizací v USA oznámilo 22. 5.
1996 ve Washingtonu, že zahajují podpisovou akci pro petici božího lidu, jako
je tomu v Evropě, s cílem dosáhnout nového koncilu. Hnutí má název „My
jsme církev" a počítá asi s miliónem podpisů. Akci koordinuje řeholnice
Maureen Fiedler. V Rakousku a
Německu se pod petici podepsalo 2,3 miliónu katolíků. V současné době je petice podepisována v Belgii,
Francii, Itálii, Holandsku, Švýcarsku, Španělsku, Kanadě, Austrálii, Nikaragui,
Brazílii a Chile. V Chicagu
proběhne ještě letos sjezd tohoto hnutí.
4. ekumenická liturgická konference se bude po tříleté pauze konat 4. - 5. října 1996 v Husově
domě v Domažlicích. Tématem je vliv
východní liturgie na novou agendu a zpěvník Evangelické církve Německa. Jako
host je pozván Notker Wolf, spirituál evangelických františkánů a autor řady
adaptací východních zpěvů do němčiny. Orientační
časy: Pátek 21.00 missa mixta, sobota 9.00 zkrácená liturgie sv. Basila, 16.30 večerní modlitba. Zájemci o nocleh ať se
ohlásí předem (tel. 0189/2030).
Na závěr letního semestru, 6. června 1996, navštívil
studenty Institutu ekumenických studí prof. George Vandervelde, ředitel Institutu
křesťanských studií v Torontu. Prof. Vandervelde, který byl v uplynulých
dvou letech předsedou Severoamerické ekumenické rady církví, patří mezi
zahraniční patrony Institutu ekumenických studií v Praze. Z krátké
besedy vyjímám několik faktů a myšlenek:
Institut křesťanských studií v Torontu založili před
30 lety kalvínští emigranti jako součást univerzity. Poskytuje vysokoškolské
ekumenické teologické vzdělání, přičemž na jiných fakultách studují studenti
další neteologický obor. Zpočátku byli všichni učitelé kalvinisté, dnes již
pouze tři z deseti. Studentů je
dnes asi 20 % kalvinistů. Celkem zde studují příslušníci asi 50 denominací.
Diplomy udílí mateřská univerzita v Amsterdamu. V diskusi týkající se situace ekumeny v naší
zemi, charakterizované scházením se nejvyšších špiček církví několikrát v roce
a velmi malým zájmem v terénu, řekl prof. Vandervelde, že tento stav je
všeobecným jevem. Použil obrazu stromů, které nelze propojit v korunách. Musí se spojit v kořenech,
zvláště když všichni kořeníme v Kristu. Křesťané mají nejprve společně
hledat, jak žít spolu, jak spolu sloužit, a pak teprve vyrozumět představitele
církví. Doporučoval společnou četbu dokumentů z Limy, které předběhly dobu
a které jsou velmi dobrým východiskem. Každý křesťan a každá církev by k nim
měla zaujímat stanoviska a odvozovat z nich závěry pro svou praxi.
Prof. Vandervelde je zastáncem hledání plné viditelné
strukturální jednoty církví, nechce se pouze spokojovat s jednotou
eschatologickou či s pojetím federace církví. Úsilí o strukturální jednotu
církví v Americe převládá. Vně dialogu zůstávají pouze evangelikální
církve.
Americká společnost je daleko méně sekularizovaná než
evropská. Např. bratr pana profesora žije ve městě Jacson v Missisipi.
Jediným obdobím během týdne, kdy se tvoří dopravní zácpy, je nedělní dopoledne,
kdy lidé navštěvují bohoslužby. Zdá se, že to však ve veřejném životě nemá
velký vliv. Procento věřících odhaduje pan profesor podobné v Evropě jako v Americe.
V Zurichu mluvil 18.
5. 1996 biskup Jacques
Gaillot (61) před pěti sty posluchači s emeritním profesorem
teologie Herbertem Haagem (81). Setkání pořádala skupina „Partenia 2000"
(nazývá se podle Gaillotovy titulární diecéze, kterou získal po svém odvolání z Evreux).
Gaillot řekl, že mu Řím fakticky pomohl, že může být za sesazeni jen vděčný,
neboť teď se může plně věnovat lidem vytlačeným na okraj církve. Spravuje svou
virtuální diécezi Partenia přes Internet. Herbert Haag řekl, že krize v církvi
se případem Gaillota jen potvrdila. „Takoví lidé byli i před II. Vat. a právě
oni se potom stali poradci a dokonce i kardinály," řekl Haag. Haag nazval
církev „poslední absolutní monarchií". Haag žádal, aby byl svolán nový koncil,
který by se zaměřil na strukturální reformu.
Poslední komentáře